Druhý pohled z 11.2.: Rozumně o sociálních sítích

Doufal jsem, že zákaz sociálních sítí do 15 let projde v rámci odborné debaty, aniž by se stal předmětem politických sporů, ale asi jsem doufal marně. Na obranu práva sociálních sítí poškozovat dětské mozky už vytáhl oligarcha Lukačovič, zcela jistě se přidají další a nakonec budeme rádi, jestli milionchvilkaři nenaplní Václavák na obranu proti babišovské diktatuře, která našim dětem krade nádherné chvilky strávené nad mobilem. A na druhé straně spektra už běhají po sítích první odhalení tajného spiknutí Židů a iluminátů, kteří nás chtějí zotročit zablokováním Facebooku.

Někdo může mít obavu z toho, že pokud chceme jistotu, že jsou na sítích všichni plnoletí, je třeba ověřovat jejich totožnost, ať už předložením dokladu, nebo jinak. Tedy zdánlivý konec anonymity. Jak naivní! Ve skutečnosti žádná nebyla už dosud. Provozovatelé sociálních sítí vám nedovolí založit účet, dokud neuvidí vaši IP adresu, podle které budete v budoucnu vždy dohledatelní. Můžete si založit účet Rudý tygr a schováte se možná před sousedem, ale ne před státními orgány.

Je ale opravdu tak úplně jisté, že sociální sítě ničí psychiku dětí a mladých lidí? S jistotou víme následující:

• Existuje korelace (současný výskyt) mezi pobytem na sociálních sítích a psychickými problémy. Čím víc času na síti, tím vyšší riziko těžkých depresí a chorobné úzkostlivosti.
• Nemáme plnou jistotu, co je příčina a co následek. Je totiž možné namítnout, že sociální sítě prostě přitahují úzkostlivé a osamělé lidi (zejména úzkostlivé mladé dívky) a že problémy tedy nejsou způsobeny sítěmi. Existují poměrně silné důvody domnívat se, že tomu tak není, nicméně určitá míra nejistoty zůstává.
• S jistotou ale víme, že sociální sítě problémy prohlubují. Když začne někdo úzkostlivý trávit hodně času na Facebooku, stane se ještě úzkostlivějším.

Oproti tomu se nepodařilo najít žádný pozitivní přínos. Je možné teoreticky spekulovat o tom, že si lidé na sítích najdou nové přátele, zvýší si sebevědomí, dozvědí se nové informace apod. Nicméně zatím se nic takového nepodařilo prokázat.

Musí tak fungovat všechny sociální sítě? Nikoliv nutně. Je přinejmenším teoreticky představitelné, že by existovaly sítě, jejichž algoritmy by podporovaly zdravý psychický rozvoj, životní optimismus apod. V tuto chvíli však takové sítě nemáme. Kdo ví, možná právě současná vlna omezování přiměje firmy, aby začaly pracovat na vývoji „zdravých“ sítí.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.