Druhý pohled z 20.2.: Jsme v občanské válce?
Občas dostanu výtku, že když mluvím o studené občanské válce, tak přeháním. Popis studené občanské války prý nevystihuje realitu. Jenže co je měřítkem „vystižení reality“? Dle mého soudu jsou měřítka dvě, vzájemně související:
- Jestli ten obraz dokáže vysvětlit celou realitu. Jestli obraz tradičního demokratického politického soupeření nedokáže vysvětlit třeba trestní stíhání za politický plakát, pak je třeba hledat jiný obraz.
- Nejlepší vystižení reality je takové, které umožňuje nejpřesnější a nejspolehlivější predikce. Můžeme situaci označovat jako běžné demokratické soupeření a na základě toho odhadovat příští kroky stran. Nebo ji můžeme označovat jako studenou občanskou válku a odhadovat příští kroky stran na základě toho. Co povede k lepším prognózám?
To vede k určitým rozlišujícím kritériím:
- Respektují obě strany nějaká pravidla, která vztahují rovnoměrně na soupeře i na sebe?
- Chápou protistranu jako legitimní a uznávají její právo usilovat o naplnění svého programu?
- Existují nějaké hodnoty a zásady, které obě strany sdílí a o nichž se neustále ujišťují, že je spojují?
- Chovají se k sobě tak, aby bylo možné po ukončení klání bez problémů spolupracovat?
- Jsou nějaké hodnoty a zásady, které obě strany sdílí a které je zřetelně spojují?
- Mluví o protivníkovi jako o někom, kdo prostě prosazuje špatné řešení, nebo jako o někom, kdo je spojencem sil temnoty?
To je rozdíl mezi politickým soupeřením a studenou občanskou válkou.
