Druhý pohled ze 17.4.: Jak mladí lidé neodcházeli z Maďarska

Co vlastně měli maďarští voliči proti vládě Viktora Orbána? Nejčastější námitka říkala, že z Maďarska odcházejí mladí lidé. To je opakováno znovu a znovu, včetně českého tisku. V Maďarsku to bylo slyšet od všech možných skupin, včetně starších lidí (nechceme, aby nám mladí odešli).

Strávil jsem asi půl hodiny s umělou inteligencí, nechal ji procházet statistiky a výsledek je tento:

• Ze střední a východní Evropy odchází do ciziny nejméně lidí z České republiky, Polska a Maďarska. Tyto země mají v cizině do 7 % populace.
• Slovensko je na tom o něco hůře (cca 10 %).
• Ještě hůře Pobaltí (15 % a víc).
• A k nejhorším patří Rumunsko (přes 20 %).

Odchozí lidi zpravidla nahrazují příchozí z bývalých zemí Sovětského svazu a z Vietnamu.

Orbánovo Maďarsko na tom tedy nebylo o nic hůře než ostatní, spíše lépe. Maďarskou zvláštností naopak bylo, že se tam stěhovali lidé ze západní Evropy (hlavně z Německa).

Představa, že se Maďarsko pod Orbánem vylidňuje a že mladí lidé kvůli němu odcházejí, byla tedy nesmyslná. Přesto byla masově akceptována. Proč? Ze stejného důvodu jako vždy:

• Nejdříve se etabluje mocenská struktura.
• Když se mocenská struktura etabluje, vyhlašuje svou verzi reality (pravdy). Vyhlášeno může být v zásadě cokoliv. Není zapotřebí, aby to odpovídalo realitě fyzického světa.
• Jakmile mocenská struktura něco vyhlásí realitou, stává se to pro příslušný okruh lidí realitou. Že fyzikální realita je jiná (z Maďarska odcházela polovina lidí než z Pobaltí), je bezvýznamné.

Tím je také dáno, že konkurenční realita nemůže být poškozena žádnou argumentací a žádnými důkazy. Jediné, co ji může poškodit, je oslabení mocenské struktury, která ji podepírá.