Druhý pohled z 15.5.: Natalitní příčiny a následky

„Napříč zeměmi platí, že vyšší genderová rovnost souvisí s nižší porodností. Teorie říká: s větší svobodou a materiálním blahobytem se ženy stávají méně závislými na mužích, a proto je méně pravděpodobné, že budou vytvářet partnerské svazky. Když se k tomu přidá spolehlivá antikoncepce, porodnost se prudce propadá,“ napsali ve společné studii tři učitelé z Cambridge.

Takhle formulované se to dá číst tak, že když chtějí ženy žít pohodově a svobodně, vede to ke zhroucení porodnosti. A z toho by pak vyplývalo, že pokud chceme, aby se rodily děti, měli bychom holčičkám odpírat vzdělání, zakázat ženám cestovat, případně řídit auto apod.

I kdybychom odhlédli od morální stránky věci, fungovalo by to? Obávám se, že nikoli. Když se totiž na ten citát podíváme pořádně — a stejně tak na celou studii — nikde se tam nemluví o příčině a následku. Mluví se pouze o tom, že tyto jevy (svobodnější život žen a nízká porodnost) nastávají současně.

Co je ale příčinou a co následkem? Obávám se, že mnohem logičtější je opačné pořadí, než jaké cambridgeští autoři naznačují. Pokud lidé nechtějí děti, nevytvářejí vztahy vhodné pro jejich rození a výchovu. A když nestojí o takové vztahy, promítá se to i do způsobu, jak formují své životy a své osobnosti.

Klíčem je tedy vytváření takových podmínek, aby se rození a výchova dětí vyplácely — finančně, společensky nebo z hlediska jiných výhod. Tak jednoduché to je. Konec konců ideálem přece je, aby se děti rodily vzdělaným a sebevědomým ženám, nikoli vysoká porodnost negramotných žen, které neumějí používat antikoncepci.