Druhý pohled z 21.6.: Čím starší, tím lepší

Letošní rok je mimo jiné rokem návratu Václava Klause. Ať už jako mentor, nebo jako šedá eminence v pozadí, jeho rukopis za Motoristy je zjevný. A je to to nejlepší za celý jeho politický život. Ekonomická reforma, která kdysi vypadala tak impozantně, se s odstupem jeví jako jedna obrovská katastrofa, zatímco na zahraniční politiku má velmi zdravý pohled, jeho analýzy bývají brilantní a jako snad jediný politik kromě Miloše Zemana ví, jak zacházet s politickou mocí. Škoda, že nebyl architektem zahraniční politiky, respektive celkového směřování země v mezinárodním kontextu.

To zacházení s mocí je vidět i na spoustě drobností, které Motoristé dokážou rozehrát a které nevzbuzují pozornost, přestože by měly. Třeba zaměstnávání pravicových influencerů. Nejde o to, jestli bude mít ministerstvo životního prostředí o něco lepší propagaci nebo jestli někdo splňuje formální požadavky na vzdělání (řeší snad někdo vzdělání „ekonoma“ Tomáše Sedláčka?). Podstatné je, jak to mění atmosféru ve společnosti. Dosud tomu bylo tak, že být liberálním influencerem či aktivistou působilo vznešeně, protože v pozadí byly cítit peníze a moc. Každý eurofanatik měl před sebou přinejmenším hypotetickou možnost vzestupu. Konzervativci mohli nanejvýš sbírat podporu od fanoušků, což je mnohem obtížnější a velkou kariéru si tím neuděláte. Teď se podmínky na obou stranách vyrovnaly. Vidí to desítky a stovky jiných tvůrců obsahu. A ať si to připouštějí, nebo ne, někde vzadu v hlavě jim běží kalkulace, kde je mezera na trhu. A Knihovna Václava Havla ani Nadace otevřené společnosti už příliš kariérních příležitostí otevírat nebudou. To jsou ty zdánlivé drobnosti, které mohou přesměrovat část další generace politických aktivistů, s dopadem na statisíce dalších lidí.