Druhý pohled z 24.6.: Odvážné fotografie a nezávislé osobnosti
Už jsme si zvykli, že když čteme o odvážných fotografiích, není na tom obrázku někdo, kdo balancuje nad propastí ani hladí tygra, a dokonce ani nepíše protimigrační post na Facebook. Jedná se o ten druh fotografie, jaká by se v minulosti pokládána za nestoudnou. Publikování takové fotografie by bylo odvážné v roce 1905. Jenže tehdy by to nikdo za odvážné neoznačil. Za odvážné je to označováno dnes, kdy problémy může čekat spíš celebritu bez takové fotografie. Pokud je to označováno za odvážné, znamená to, že to vůbec odvážné není.
Připomínám to, protože to ukazuje na obecnější princip. Každý obdivujeme ty, kdo mají odvahu se rázně postavit svému okolí… a řeknou přesně to, co chceme slyšet. Ženy milují rozhodné muže, kteří odvážně a nekompromisně provedou… přesně to, po čem žena touží. Ale běda tomu, kdo by se postavil svému okolí včetně nás.
Všimněte si, že byly doby, kdy ve vyšších vrstvách byla tahle tendence přitlumena. Továrník, který si mne tvář, kam právě dostal facku, když se pokusil osahávat svou sekretářku, zároveň obdivně říká: „Ta má temperament! To je ale žena!“ Možná takových továrníků nebylo mnoho, ale stálo to jako veřejný ideál. Tedy jako něco, co ovlivňuje chování.
A všimněte si také, že tohle z vyšších tříd úplně vymizelo. Nejen ve smyslu sexuálního chování. Každý má povinnost být nezávislou osobností přesně podle pravidel, tudíž stejně a uniformně. Každý se má chovat přesně tak svobodně, jak je mu diktováno. To nakonec vede až k té holčičce, která se ujišťuje u paní učitelky: „Jsem takhle správná rebelka? Jste se mnou spokojená?“ Ale běda skutečným rebelkám.
Tím se dostáváme k dalšímu obecnému principu. To, co vidíme jako patologii sebedestruktivního progresivismu, je něco obecně lidského. Jen je to nafouknuté do děsivě přehnané podoby.
Nicméně k těm silným osobnostem. Všichni mluvíme o tom, jak je potřebujeme, ale je hrozně těžké podporovat jejich růst, protože nezávislost znamená i nezávislost vůči mně, což nemusí být vůbec příjemné.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.


