Druhý pohled z 26.7.: Katar, pak dlouho nic…
Před americkou válečnickou mašinérií není nikdo úplně bezpečný, jenže na druhou stranu je jen málo zemí, které jsou tak otevřené zahraničnímu vměšování jako Spojené státy. Dost možná, že to vychází z podstaty jejich politického systému. Pokud rozumí „demokratickému vládnutí“ tak, že každá bohatá organizace může ovlivňovat vládu, pak potřebují systém, kde bude stát velmi náchylný k manipulaci. A v rámci volnotržní soutěže toho může využít každý, ať přichází odkudkoliv.
Může nám to být sympatické nebo ne, ale tak to prostě mají v Americe zařízeno a nevyužít toho je trestuhodné. Kdyby se kubánská vláda v posledních dekádách víc snažila a pár nejvlivnějších Američanů dnes mělo luxusní vily na Kubě (v rámci osobních vztahů s kubánskou vládou), nemuseli dnes řešit blokádu. A že Česká republika nevyužila českého zázemí Donalda Trumpa k získání speciálního vlivu, za to by se snad mělo stavět před polní soud. Snaží se i Čína? Samozřejmě, že ano! Snaží se Izrael? Samozřejmě, že ano! Snaží se evropští liberálové? Samozřejmě, že ano!
