Ivo Budil: Cesta Trikolory

Ivo Budil: Je třeba kategoricky a otevřeně říct: Cesta Trikolory jako liberálně pravicové opozice „v mezích zákona“ je cestou do bezvýznamnosti, která svou politickou nemohoucností a myšlenkovou impotencí nepřímo podporuje vládu protinárodního politického kartelu.

Cesta Trikolory jako antivaxerské bojůvky je přitakáním davovým a pouličním vášním, které jsou v přímém rozporu s disciplinovanou uměřeností a rozvahou skutečného konzervatismu. Přízeň rozvášněného davu se rozplyne jako pěna dní, jakmile pominou příčiny, které jeho emoce podnítily.

Cesta Trikolory jako národně konzervativní strany se opírá o pevné žulové podloží kolektivní národní zkušenosti, paměti a instinktu. Jedině na tomto základě lze zahájit historický obrat k dosažení skutečné národní svrchovanosti, svobody a prosperity.

Jindřich Rajchl: Zdravím Ivo, škoda, že nechápeš rozdíl mezi antivaxerskou bojůvkou a politickou stranou, která se staví na stranu těch, jejichž práva a svobody jsou v této zemi naprosto nezákonně omezovány. Na stranu těch, kteří pro tuto vlast odvedli desítky let poctivé služby, a nyní jim hrozí ztráta zaměstnání. Na stranu těch, kteří bojují za svobodu projevu bez cenzury. Je z toho vidět, že ač jsi výsostný intelektuál, tak bohužel nechápeš realitu dnešního světa. P.S: Proti povinnému očkování je již více než 50% obyvatel naší země. To na malou bojůvku úplně nevypadá, že?

Pojmy jako covidová totalita nebo covidofašismus pak naprosto zatemňují naše pochopení reality, brání přijímat praktická rozhodnutí a přispějí k dalšímu fiasku ve volbách.

Ivo Budil: Milý Jindřichu, možná nechápu realitu tohoto světa, ale velmi dobře chápu, že nás způsob uchopení problematiky covidu a pokračující účast na demonstracích společně s podivínskými a extremistickými skupinami stály důvěru řady inteligentních a přínosných a nyní již bývalých členů a přispěly k neúspěchu ve volbách, které byly skutečnou zkouškou reality, jíž údajně nerozumím. Naši političtí protivníci samozřejmě dokáží zdatně zacházet se stigmatizací, kterou jsme jim přinesli na zlatém podnose a v rámci níž se již nezbavíme stigmatu iracionální antivaxerské strany. Pojmy jako covidová totalita nebo covidofašismus pak naprosto zatemňují naše pochopení reality, brání přijímat praktická rozhodnutí a přispějí k dalšímu fiasku ve volbách. Ve Spojených státech amerických se v době španělské chřipky za nenošení roušky na ulici běžně posílalo bez milosti do vězení, přesto dvacátá léta dvacátého století patřila k nejsvobodnějším v amerických dějinách. S povinným očkováním možná nesouhlasí 50 % obyvatel naší země, ale volilo nás podle propočtu Tomáše Balvína pouze přes jedno procento. A pokud radikálně nezměníme přístup, dopadneme příště ještě hůře.