Marie Kovalová: Červencová výročí

Kulatá výročí na červenec 2022

1322 – červenec byl teplotně průměrný a hodně deštivý.

1422 – červenec byl poměrně teplý a vláhově vyrovnaný.

1522 – v červenci nebyly zaznamenány žádné výkyvy počasí.

1622 – červenec byl velmi teplý, sice suchý, ale s bouřkovými přívaly.

1722 – červenec byl chladnější a deštivý.

Od roku 1770 byla soustavně měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu:

1772 – červenec měl průměrně 19,6 °C.

1822 – červenec byl hodně teplý, průměrně 20,9 °C.

1872 – v červenci bylo poměrně chladno, průměrná teplota 20,3 °C.

1922 – červenec měl průměrnou teplotu jako červen, tj. 18,1 °C.

1972 – v červenci bylo pěkně teplo, průměrně 20,6 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané   v nakladatelství Regia v roce 2003.)

Dne 1. 7. 1912 zemřel v 61 letech Albín Bráf, právník, vysokoškolský profesor, politik, národohospodář, také novinář, zeť Františka Ladislava Riegra (1818-1903), s nímž spolupracoval v Národní straně (staročeské).

Dne 1. 7. 1952 zemřel v 75 letech Fráňa Šrámek, nedostudovaný právník, básník, spisovatel, dramatik a novinář. Část dětství strávil v Písku a toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Šrámek byl výrazně levicově orientovaný a dost z jeho děl je navíc ovlivněno anarchismem. Za druhé světové války údajně na protest proti Němcům vůbec nevycházel z domu. Z jeho děl si připomeňme Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou, která byla zfilmovaná.

Dne 2. 7. 1902 zemřel 72letý Vojtěch Šafařík, chemik a astronom; podílel se na zkoumání pravosti Rukopisů (1880). Byl synem spisovatele a historika Pavla Josefa Šafaříka (1795-1861). Vojtěch studoval chemii v Praze, Berlíně a v Göttingenu, kde spolupracoval na přípravě diethylmagnesia, první organické sloučeniny hořčíku. V letech 1851-1856 učil na První české reálce v Praze. V roce 1860 vydal první českou vysokoškolskou učebnici Základové chemie čili lučby a podílel se na vytvoření českého chemického názvosloví. Poopravil tak do té doby používané názvosloví Jana Svatopluka Presla a Josefa Jungmanna. Zavedl koncovky pojmenování oxidů podle valence příslušného prvku, které byly po půl století (1914) pozměněny do podoby, která se dosud používá (-ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný /-ečný/, -ový, -istý, -ičelý). Roku 1869 se stal profesorem chemie na české polytechnice, po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity se stal v roce 1882 prvním profesorem chemie její české části. Po smrti první ženy se oženil podruhé, s druhou manželkou měl dceru Olgu. Ke konci života se věnoval výhradně astronomii. Ve své vile na Vinohradech v Koperníkově ulici čp. 422 (vila již neexistuje), postavené roku 1887 nad Grébovkou, měl zařízenou soukromou hvězdárnu s kopulí a dalekohledem. Zde bydlel až do své smrti. Na jeho památku byla pojmenována planetka (8336) a kráter „Šafařík” na odvrácené straně Měsíce.

Dne 3. 7. 1992 proběhla volba prezidenta ČSFR. Jediným kandidátem byl Václav Havel. Zvolen ale nebyl ani ve druhém kole, podle zákona však dočasně zůstával prezidentem i po této neúspěšné volbě.

Dne 4. 7. 1862 se zrodila pohádka, lépe řečeno fantasy příběh, Alenka v říši divů. Vyprávěl ji údajně ten den anglický matematik, fotograf a spisovatel Lewis Carroll (1832-1898) dcerám svého přítele Henryho Liddella a záhy ji zvěčnil na papír.

Dne 6. 7. 1962 zemřel William Faulkner, americký prozaik, básník a scénárista, zakladatel tzv. jižanské literatury 20. století, od roku 1949 nositel Nobelovy ceny literaturu. Bylo mu necelých 65 let. Rodinná tradice, vyprávění o osudech prarodičů a různých příbuzných i o minulosti rodného Mississippi, se stala základem jeho vyprávění. Faulkner velmi brzy začal psát, třebaže byl nucen vykonávat jinou práci – byl natěračem, prodavačem, pracoval na poště apod. Ač sám bílý, vždy vystupoval jako obránce práv černochů. Vždy také hájil právo umělce na soukromí. Vytýkal novinářům, že ocenění umělcova díla spojují se zveřejňováním autorova soukromí. Od 30. let pracoval též v Hollywoodu jako scenárista.

Dne 8. 7. 1932 zemřel na rakovinu 51letý Alexandr Grin, vlastním jménem Alexandr Stěpanovič Griněvskij, ruský sovětský autor romantických fantaskních románů a novel. Dobře námý je např. jeho příběh dvou sester, Jessie a Morgiana (1929), podle kterého Juraj Herz natočil v roce 1972 film.

Dne 8. 7. 1822 měsíc před 30. narozeninami utonul na své lodi při bouři u sz. italského pobřeží Percy Bysshe Shelley, anglický básník, patřící k nejvýznamnějším romantickým autorům, který je považován za tvůrce nejlepších lyrických básní napsaných v anglickém jazyce. Nejvíc jsou známé jeho básně Ozymandias, Óda na západní vítr, Skřivánkovi nebo Maska anarchie. Většinu jeho díla však tvoří dlouhé vizionářské básně Alastor, Adonis, Vzpoura Islámu, Odpoutaný Prométheus a nedokončená Triumf života. Shelley byl dvakrát ženatý a měl celkem šest dětí.   S druhou manželkou Mary byli vegetariáni a tvrdě obhajovali tento způsob stravování. Shelleyho nekonvenční životní styl společně s jeho skeptickými názory z něj udělaly snad nejvíce kritizovaného muže své doby. Stal se ale idolem pro následující dvě až tři generace básníků.

Dne 8. 7. 1992 bylo u nás zahájeno druhé kolo první vlny kupónové privatizace – celkem proběhly dvě vlny. Do obou vln byly dány podniky o celkovém jmění 367,5 miliard Kčs/Kč (některé zdroje udávají 679 miliard). První vlny se zúčastnilo 77 % a druhé vlny 74 % oprávněných občanů. První vlny se účastnilo 264 investičních fondů, jimž občané svěřili 71,8 % z investovaných bodů.

Dne 9. 7. 1962 zemřel 85letý Herrmann Hesse, německo-švýcarský prozaik, básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1946.  Otřesen událostmi 1. světové války, protestoval proti všem válkám a v literární tvorbě zaujal pacifistické stanovisko. V letech 1939-45 byla jeho díla v Německu zakázána, ale nadále byla vydávána ve Švýcarsku. Tam také v roce 1943 poprvé vyšlo jeho nejvýznamnější utopické dílo – román Das Glasperlenspiel (Hra se skleněnými perlami).

Dne 9. 7. 1962 z floridského kosmodromu na mysu Canaveral byl vypuštěn první komunikační satelit Telstar. Měl hmotnost 77 kg a průměr necelých 90 cm.

Dne 11. 7. 1362 zemřela Anna Svídnická, česká královna a římská císařovna, třetí manželka českého krále a římského císaře Karla IV. (1316-1378). Bylo jí pouhých 23 let. Svatbu s Karlem měla v roce 1353, to jí bylo jen 14 let. Pět let po svatbě porodila dceru Alžbětu a za další 3 roky se stala matkou pozdějšího krále Václava IV. (1361-1419). Vzdělanost a uměnímilovnost Anny je potvrzena i dopisy, které si vyměňovala se slavným italským básníkem Petrarcou (1304-1374), s nímž se seznámila v Římě při své korunovaci.

Dne 11. 7. 1492 zemřel 40letý Hynek z Poděbrad, diplomat a spisovatel, syn krále Jiřího z Poděbrad (1420-1471) a jeho druhé manželky Johany z Rožmitálu (1430-1475). S manželkou Kateřinou Saskou (1453-1534) měl pouze jedinou dceru – Annu, ale s milenkou měl prý dětí víc. Hynek měl literární sklony, psal zábavnou prózu a přeložil i některé části Boccaciova Dekameronu. V jeho tvorbě se prolínají středověké a renesanční prvky. Zajímal se také o alchymii. Významné je, že psal česky, ač v jeho době jazykem vzdělanců byla latina. Hynek byl také znám svou „slabostí” pro ženy a je prý prvním historicky známým Čechem, který onemocněl syfilidou a na ni také zemřel.

Dne 12. 7. 1712 vydal císař Karel VI. (1685-1740), otec Marie Terezie, císařský reskript, který moravské vrchnosti zakazoval nutit poddaným vlastní výrobky, jako např. víno. Proč jenom na Moravě a jestli to bylo také v jiných korunních zemích, se mi nepodařilo zjistit.

Dne 12. 7. 1812 vtrhla armáda USA do Kanady s cílem ji dobýt, ale vpád byl odražen. Během dalších tří let se USA opakovaně pokoušely Kanadu, kde byly tenkrát anglické kolonie, obsadit. Marně. Významný byl v tomto ohledu postoj indiánského obyvatelstva, které Brity podporovalo (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer i Tecumsehova aliance). USA se nikdy nepodařilo Kanadu obsadit.

Dne 12. 7. 1932 zemřel 56letý Tomáš Baťa, český podnikatel, spoluzakladatel obuvnické firmy Baťa ve Zlíně, jeden z největších podnikatelů své doby. Zavedl mnohé nové myšlenky ve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy a technologie byly na tehdejší podnikání revoluční. Z firmy Baťa vybudoval během několika let prosperující a rychle rostoucí podnik a díky této skutečnosti se do Zlína přistěhovalo hodně obyvatel. Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (např. i Le Corbusiera), a tak se město změnilo v aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy. Tomáš Baťa zahynul spolu se svým pilotem Jindřichem Broučkem při leteckém neštěstí po vzletu svého osobního letadla, když za velmi špatného počasí rozkázal letět do Švýcarska, aby se zúčastnil otevření nové pobočky své firmy.

Dne 15. 7. 972 (Kosmas uvádí rok 967) zemřel český kníže Boleslav I., údajně druhorozený syn knížete Vratislava I. (?880-921) a kněžny Drahomíry (? 885-po 835), první český vládce nezpochybnitelně historicky doložený. Bylo mu kolem 50 let. „Kdyby naše tehdejší poměry nebyly bývaly malé, byl by si Boleslav I. zasloužil příjmí Veliký”, napsal historik a novinář Záviš Kalandra (1902-1950). Kronikář Kosmas (1045-1125) ale vylíčil Boleslava I. jako padoucha s nejhoršími vlastnostmi, který zavraždil nebo nechal zavraždit svého staršího bratra Václava a proto mu dal přízvisko „Ukrutný”. O Václavovi však není nikde žádný historický doklad – panují pouze legendy, které horlivě rozšiřovala církev a podle kterých byl Václav prohlášen za svatého. Ani rok té vraždy nebyl ujasněný – nyní se uvádí 935, ale ještě za první republiky to byl rok 929, tak, jak píše Kosmas (nevadilo, že by Boleslavovi bylo jen kolem 10 let). Zpochybnit Václava a jeho vraždu se dnes už jen tak někdo neodváží. Kult svatého Václava máme zasazený hluboho do našeho povědomí i do naší kultury a nemá cenu ho bourat, sloužil i dobrým myšlenkám a skutkům. Jisté je, že Boleslav I. byl jeden z nejúspěšnějších českých panovníků, to historické dokumenty potvrzují. Za jeho panování české země zažily obrovský hospodářský rozvoj, začalo budování státní správy českého státu (tzv. hradská soustava), jako první český kníže, dal v Praze razit stříbrné mince –  denáry a rozšířil území přemyslovského státu o Moravu a Krakovsko. Na Pražském hradě kníže nechal místo dřevěných stavení budovat pevné kamenné paláce a na mezinárodní scéně se Boleslav I. snažil hájit nezávislost českých zemí na sousední německé říši.

Dne 16. 7. 622 započal 52letý prorok Mohamed tzv. hidžru (doslovně: přerušení kmenových a rodových svazků a navázání nových) – ten den vyšel na cestu z Mekky do Mediny, což je bráno za počátek islámského kalendáře.

Dne 16. 7. 1992 v Praze proběhla druhá volba československého prezidenta. Jediným kandidátem byl Miroslav Sládek (*1950). Neuspěl, stejně jako před dvěma týdny V. Havel, který ale dočasně ve funkci prezidenta zůstal.

Dne 17. 7. 1762 se ruskou carevnou stala 33 letá Kateřina II. později zvaná Veliká, (dcera pruského knížete). Roku 1745 byla provdána za cara Petra III. Na trůn se dostala pučem za pomoci několika gardových důstojníků, kteří odstranili jejího manžela. Kateřině je přičítáno k dobru že dbala o vzdělání vyšších vrstev a založila několik desítek škol a akademií. Osobně se účastnila kulturního života, v Petrohradě nechala postavit množství honosných staveb a byla nazývána Semiramis Severu. Panovala dlouhých 34 let.

Dne 17. 7. 1992 vyhlásila Slovenská národní rada dokument nazvaný Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky, který prakticky vyhlásil samostatnost Slovenska. Deklarace zněla:

My, demokraticky zvolená Slovenská národná rada, slávnostne vyhlasujeme, že tisícročné úsilie slovenského národa o svojbytnosť sa naplnilo. V tejto historickej chvíli deklarujeme prirodzené právo slovenského národa na sebaurčenie tak, ako to zakotvujú aj všetky medzinárodné dohody a zmluvy o práve národov na sebaurčenie. Uznávajúc právo národov na sebaurčenie, vyhlasujeme, že aj my si chceme slobodne utvárať spôsob a formu národného a štátneho života, pričom budeme rešpektovať práva všetkých, každého občana, národov, národnostných menšín a etnických skupín, demokratické a humanistické odkazy Európy a sveta. Touto deklaráciou Slovenská národná rada vyhlasuje zvrchovanosť Slovenskej republiky ako základ suverénneho štátu slovenského národa.

Dne 17. 7. 1912 zemřel v 58 letech Henri Poincaré, francouzský matematik, fyzik, astronom a filozof. Roku 1905 dospěl současně s Einsteinem k základním principům speciální teorie relativity. Zajímala ho především otázka původu základních vědeckých přesvědčení. Vytvořil důležité odvětví matematiky – algebraickou topologii. Díky značné šířce vědomostí v matematických oborech, fyzice a psychologii, je Poincaré nazýván posledním velkým univerzalistou vědy.

Dne 18. 7. 1982 zemřel v americkém Bostonu 85letý Roman Osipovič Jakobson, ruský lingvista, jeden z výrazných představitelů lingvistiky 20. století. Za první republiky žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku (1926). Od roku 1933 byl profesorem na univerzitě v Brně. Za svého pobytu v Praze se Jakobson intenzivně zabýval hlavně starší českou literaturou a spřátelil se zde s řadou lidí, zejména s Vilémem Mathesiem (1882-1945). Na začátku druhé světové války se mu podařilo dostat do USA, kde už zůstal a tam přednášel na několika univerzitách.

Dne 20. 7. 1992 z dočasné funkce prezidenta ČSFR odstoupil Václav Havel. Měla to být reakce na deklaraci SNR o vyhlášení svrchovanosti Slovenska, která fakticky znamenala konec Československa. Po celou zbylou dobu existence ČSFR, tzn. do konce roku, byl stát bez prezidenta, protože ani v dalších volbách, které v parlamentu proběhly, nikdo z kandidátů prezidentem zvolen nebyl. Byla to neobvyklá situace a v Evropě nevídaná věc. Od 20. července do 31. prosince 1992 byl pověřen výkonem některých pravomocí prezidenta ČSFR předseda federální vlády Jan Stráský (1940-2019).

Dne 21. 7. 1432 – velká povodeň v Praze, která zaplavila větší část Starého města, poškodila Karlův most, pobořila pět jeho mostních pilířů a most velmi zdevastovala. Opravy se táhly dlouhých 71 let. Do plného provozu se most vrátil až v roce 1503.

Dne 22. 7. 1972 zemřel 78letý Pavel Bořkovec, hudební skladatel a hudební pedagog, profesor na AMU v Praze, člen spolku Mánes a Umělecké besedy. Byl autorem baletu Krysař, dvou oper (Satyr a Paleček), orchestrálních a koncertních děl a řady klavírních skladeb. Měl dvě děti – Aleše (1923-2013), který se stal architektem a Hanu (1924-2002), provdanou Proškovou, básnířku, překladatelku a spisovatelku, známou zajímavými detektivními příběhy.

Dne 23. 7. 1952 v Egyptě byl při převratu svržen král Farúk I. (1920-1965) a byla vyhlášena Egyptská republika. Hlavou státu – prvním prezidentem – byl čtyři roky generál Muhammad Nadžíb (1901-1984). V roce 1956 se stal prezidentem Egypta vůdce převratu v roce 1952, plukovník Gamál Abd an-Násir (1918-1970), který zavedl socialistický způsob vlády.

Dne 23. 7. 1922 zemřel v 69 letech Alois Sedláček, pražský rodák, divadelní i filmový herec a režisér, oblíbený lidový komik, otec herců Járy Sedláčka (1884-1929) a Anduly Sedláčkové (1887-1967). Původně se učil sedlářem, ale v roce 1869, v 17 letech, odešel k jedné divadelní společnosti. Pak jich vystřídal ještě řadu, hrál i v pražském Národním divadle.

Dne 23. 7. 1992 v Bratislavě proběhlo jedno z důležitých jednání o zániku československé federace. Představitelé tehdy vládnoucích stran ODS a HZDS v čele s Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem zde dohodli společný postup při dělení Československa.

Dne 24. 7. 1982 byl v Praze zavražděn 50letý novinář a básník Bořivoj Kopic. Vystudoval filozofii a historii v Brně na univerzitě. Pak se usadil v Praze, ale na Moravu se stále vracel ve své poezii. Časopisecky debutoval v roce 1952 verši otištěnými v ostravském Červeném květu. Později se jeho básně objevily také v několika almanaších. Od roku 1967 až do své smrti pracoval jako redaktor v nakladatelství Práce, často připomínal díla Bohuslava Reynka, Otokara Březiny a Jana Zahradníčka. Celoživotní samotář Kopic začal být počátkem 80. let sužován paranoickými stavy. Zavražděn byl ve svém bytě mladíkem, s nímž se toho dne náhodně seznámil.

Dne 25. 7. 1942 – druhá světová válka: německá vojska obsadila Rostov na Donu a tím si otevřela cestu k útoku na Stalingrad a na Kavkaz.

Dne 26. 7. 1952 na rakovinu dělohy zemřela 33letá Eva Perónová, manželka argentinského prezidenta Juana Peróna (1895-1974). Původně byla obyčejná herečka, ale vypracovala se i na rozhlasovou hlasatelku. S Perónem, tehdy vdovcem, se setkala v roce 1944 a v říjnu 1945 se vzali. V červnu 1946 se Perón, za vydatné pomoci Evy, stal prezidentem Argentiny. Velmi oblíbené Evě začali říkat Evita a její životní příběh později (1978) proslavil také stejnojmenný muzikál A. L. Webbera a T. Rice. Evita se stala velmi populární osobností, vstoupila do vrcholné politiky, stala se ministryní zdravotnictví a ministryní práce. Získala velký vliv v odborovém hnutí a byla jednou z nejvýznamnějších žen světa své doby.

Dne 26. 7. 1962 zemřel v 84 letech Rudolf Urbánek,  historik a první profesor československých dějin v Brně na Masarykově univerzitě. Mj. se zabýval otázkou tzv. Kristiána, vydal o tom obsáhlou dvousvazkovou monografii. Urbánek byl odpůrcem pravosti Kristiánovy legendy, přesněji řečeno: zařazení jejího vzniku do 10. století – kladl ji až do první poloviny 14. století.

Dne 27. 7. 1922 se v Praze narodila Božena Křepelková, tenistka, tanečnice a pedagožka dějin baletu. Jejím prvním manželem byl JUDr. Cibor Mařan, jejich krátké manželství zůstalo bezdětné. Známá se stala jako Bíba Brodská, když se provdala za herce Vlastimila Brodského (1920-2002). Jejich syn, Marek Brodský (* 1959), je výtvarník, hudebník a občasný herec. Zemřela 23. června 2019.

Dne 27. 7. 1952 na olympijských hrách v Helsinkách Emil Zátopek vyhrál maraton v čase 2:23:03.2 a získal třetí zlatou medaili na těchto OH. Ty první dvě zlaté medaile byly z 5 a 10 kilometrů. Zlatou medaili v Helsinkách získala i jeho žena Dana za hod oštěpem. Československo v Helsinkách reprezentovalo 99 sportovců, z toho 13 žen. Nejmladším účastníkem byl veslař Miroslav Koranda (17 let), nejstarším kanoista Bohuslav Karlík (43 let). Zátopkovi bylo tenkrát 30 let, stejně jako jeho ženě Daně. Českoslovenští reprezentanti tam vybojovali celkem 13 medailí, z toho 7 zlatých, 3 stříbrné a 3 bronzové. Bodově se Československo umístilo na 6. místě za USA, SSSR, Maďarskem Švédskem a Itálií.

Dne 27. 7. 2002 na letecké přehlídce v ukrajinském Lvově došlo k havárii stíhacího letounu Suchoj Su-27.  K pádu stíhačky přispěli sami piloti. Podle vyšetřovací komise se odchýlili od letového plánu. Předváděli totiž 4 manévry, které neměli pořádně secvičené. Nedostatek bezpečnostních opatření a organizační problémy způsobily vysoký počet postižených. Údaje o obětech se rozcházejí, někde je uvedeno, že zemřelo 85 lidí a 151 bylo zraněno, jiný zdroj udáva, že zahynulo 77 lidí a 543 jich bylo zraněno.

Dne 28. 7. 1942 v Jeruzalémě zemřel 89letý William Flinders Petrie, anglický archeolog a egyptolog. Byl jedním ze zakladatelů propracované archeologické metodologie, měl systematický a pečlivý přístup k vykopávkám a jejich dokumentování. Pracoval na více než šedesáti lokalitách v Egyptě a Palestině. S manželkou Hildou, která ho často doprovázela na jeho výpravách, měl dceru a syna.

Dne 29. 7. 1987 byla podepsána smlouva o vybudování tunelu pod Lamanšským průlivem. Podepsali ji Margaret Thatcherová (1925-2013), britská premiérka a francouzský prezident Francios Mitterrand (1916-1996). Takové spojení si vysnili někteří vizionáři na obou březích kanálu mnoho let předtím, ale nebyly na něj prostředky jak finanční, tak technické. Tunel byl otevřen 14. 11. 1994, je dlouhý 50 km, z toho 38 km je pod mořským dnem, pod nímž je průměrně 45 m hluboko.

Dne 30. 7. 1992 se konala další (už třetí) volba československého prezidenta. Kandidovali tři lidé, které téměř nikdo neznal – Zdeněk Procházka, Zdeněk Pinta a Marie Kristková. Ani tentokrát však nebyl československý prezident zvolen.

Dne 31. 7. 1942 zemřela 46letá Josefa Žofie Jabůrková, rozená Řehová, známá jako Jožka Jabůrková, novinářka, spisovatelka a politička. Používala literární pseudonym Ida Ostravská, od roku 1931 pražská zastupitelka. Hned po vzniku německého Protektorátu Böhmen und Mähren byla Němci zatčena a vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla umučena.

Dne 31. 7. 2002 zemřela v 78 letech Slávka Budínová, divadelní a filmová herečka, rodačka z Ostravska. Roku 1977 uzavřela sňatek s režisérem Ivo Tomanem (1924-1994), děti neměli. Tahanice o její velký majetek plnily stránky nejen bulvárních plátků, místo informací o jejích rolích.

(Informace k jednotlivým heslům jsou čerpány hlavně z Wikipedie a porovnávány a korigovány s údaji v řadě dalších pramenů.)

 

Výročí některých událostí v regionu Sedlčansko:

1922 – 8. 7. začal dvakrát denně jezdit přes Sedlec autobus z Milevska do Heřmaniček a zpět. Pošta se jím začala vozit od 1. srpna toho roku.

1982 – ze sedlecké kroniky: v červenci tohoto roku Středočeské vodovody a kanalizace začaly se stavbou nádrže na pitnou vodu na Hůrce a také dělaly propojení vodovodu mezi Sedlcem a Prčicí.

Toho roku v létě byla vedra přes 30 °C, rostlinstvo schlo a bylo málo vody.

-MK-