Druhý pohled
Další glosy
Jedním z ústředních témat filosofické kritiky západní společnosti je to, že lidé ztrácejí autenticitu, přicházejí o skutečný prožitek vlastního života a dívají se sami na sebe jako na zboží nebo jiný předmět. Kolem toho se odvíjí spousta rad, projektů i moralistních pouček, jak se bránit.
Skutečně tomu tak je. Méně emotivně by se to dalo nazvat ...
Připravuji si doplňující referát k sobotnímu semináři docenta Téry o vztahu Slovanů a islámu a jsem tudíž nucen si zase po čase pořádně zopakovat dějiny džihádu. To není reklama, ten seminář je beznadějně vyprodán.
Nicméně jde o to, že když si to člověk znovu prochází, znovu si uvědomí, o jak impozantní mašinérii se jedná. Nic srovnatelného ...
Včera jsem tu označil za blbost zákaz komunistických symbolů. Celkem logicky se nabízí otázka, jak je to se zákazem těch nacistických. Dává větší smysl? Jedna věc je, že v nás vyvolávají extrémně negativní emoce (což pokládám za správné). Jenže vyplývá z toho, že je zákaz smysluplný?
Situace je komplikovanější v tom, že nacisté neměli žádného svého ...
Zajímavá poznámka z Curtise Yarvina. Pokud něco studujeme, velmi snadno se stáváme součástí té věci. Co dřív vypadalo jednolitě, tam teď rozlišujeme více myšlenkových proudů. Vidíme spory mezi těmi proudy, často v těch sporech sympatizujeme s jednou nebo druhou stranou a ty sympatie zůstávají. Navíc jsme investovali do studia detailů toho směru a máme přirozenou ...
Pár dnů poté, co u nás vstoupil v platnost zákaz komunistických symbolů (o kterém vlastně nikdo neví, co by ten zákaz měl znamenat a jak by měl být vymáhán), publikoval americký ekonom Arnold Kling esej Moje komunistická vize.
Tak co je dobrého na komunismu?
Že si rodiče navzájem hlídají děti a vozí je do školy.
Že děti, které ...
Nejúspěšnější éra Západu byla spojena s totální převahou vědy (profesor Budil mluví o kognitivní netoleranci – nic jiného než věda není tolerováno). No jo, jenomže co je to vlastně ta věda? Čemu máme dávat přednost, když nevíme, co to je?
To je podceňovaný, nicméně zásadní detail toho příběhu. Když osvícenci přišli v 18. století s tím, ...
K nejčastějším myšlenkovým figurám naší doby patří zdůrazňování, kolik špičkových vědců věří ezodebilitám, zabývá se mystikou, noří se do hloubi vesmírného bytí a tak dále.
Při hodně povrchním pohledu to má nějak souviset s tím, že ti vědci mají hodně vysoké IQ, takže jejich inteligence má být dokladem, že ta ezodebilita je vlastně důvěryhodná. V tom ...