Druhý pohled

V mnoha zemích Západu (včetně USA a České republiky) jsou společnosti rozdělené tak, že v podstatě každé volby končí poměrně těsně. Jaká strategie je v takové situaci vítězná? Články na toto téma vydali v posledních týdnech Rui Teixeira i Curtis Yarvin. S opačnými závěry. Teixeira doporučuje, aby se strana posunula na umírněnou středovou pozici a získala ...

Antropolog Benedict Anderson nabízí v knize Představy společenství zajímavý postřeh. Rasismus nevychází z deformovaného nacionalismu, jak máme tendenci si myslet (a někteří dokonce tvrdí, že jde o totéž). Ve skutečnosti nemá rasismus s nacionalismem nic společného, ale vychází z opačných principů. Základem rasismu je třídní myšlení. Vznikl ve společnostech s velkými třídními rozdíly, kde se pěstovala ...

Média jsou plná informací a komentářů o sporu mezi Andrejem Babišem a „experty na lidská práva“, kteří donedávna působili nebo dosud působí v jeho úřadu. Expertízou se v tomto případě rozumí správný názor na 76 pohlaví, práva „menšin“ a místy až fanatická nenávist vůči normálním pracujícím lidem. Připojím tedy svou nedávnou zkušenost. Bývalá šéfová mě požádala, abych ...

Existuje všeobecné očekávání, že pokud bude část boháčů pocházet z nuzného prostředí, bude to pro společnost zdravé, protože tihle lidé přinesou větší soucit a solidaritu s těmi, ke kterým kdysi patřili, ale z jejichž prostředí se jim podařilo uniknout. Ukázkovým příkladem je třeba americký viceprezident J. D. Vance. Dva američtí psychologové tento předpoklad testovali a došli ...

„Naivní mládež uvěřila slibům ekonomických utopistů a chce zestátnit veřejné monopoly (dopravu, energie, vodu), zavést milionářské daně a ‚základní‘ bezpracný příjem,“ napsal před pár dny Alexandr Tomský o situaci ve Velké Británii. Ale nejde o pana Tomského. Ten jen elegantně popsal přesvědčení celé velké sociální skupiny. Tak to vezměme pěkně popořádku. V thatcherovsko-klausovských letech řada lidí (včetně ...

Už neplatí, že by se absolventi „jít do vědy“ báli. Spíš platí, že pro-doktorandy-došly-peníze. Někdy předloni se zásadně změnil systém financování doktorských kandidátů. Dlouho byla praxe taková, že dostávali automatické „stipendium“ (cca v hodnotě půlky minimální mzdy), přičemž druhá část příjmu (která mohla být velmi vysoká, slušná, nízká i žádná) se skládala z grantů školitele, podílu ...

Tak jsem zase dočetl (už minimálně posté), že každá vláda má na výběr pouze ze tří možností (případně jejich kombinace): zvýšit daně, přijmout úsporná opatření, zvyšovat dluh. Kdo na tuhle hru přistoupí, může se spolehnout, že jeho země bude chudší a chudší a chudší. Nevíme o žádném konkrétním případu, kdy by to někdy skončilo jinak. Co tedy funguje? No přece ...