Anna Vašků: Medicína, věda a zkušenost
Vážený pane doktore,
Důsledně čtu Vaše každodenní Druhé pohledy a mnohé mě inspirují. Vysoce oceňuji důraz, který kladete na pořádné vzdělání, ale ve Vašem příspěvku O lékařské zkušenosti a lékařské vědě cítím i nějakou osobní hořkost, čemuž se vzhledem ke stavu našeho zdravotnictví nedivím, ale jde to trochu proti Vaší tezi o potřebě nadhledu nad stavem věcí, který popisujeme. Taky proto píšu.
Jako patologický fyziolog – neklinik bych měla souhlasit s Vaším postojem, že lékařská věda by měla být určující pro vývoj medicínské praxe i pro rychlost tohoto vývoje. Sama se při výuce mediků snažím, abychom při jejich vzdělávání nepřehlédli nějaký podstatný vědecký trend, který se v medicíně objevuje. Možná byste byl překvapen, jakými znalostmi dnes disponují naši špičkoví studenti (samozřejmě nejlepších 10-15 %). Mnozí z nich zcela suverénně a kriticky využívají možnosti internetu i AI.
V klinické medicíně má však od nepaměti pozorování jako základní metodologie lékařské vědy zcela zásadní zásluhu na stoupající kvalitě lékařské péče, jak dokazuje rozvoj medicíny i v „předvědecké“ době v dnešním slova smyslu, byť v historii často časově asymetrický. Čili hájím právo na kvalitu zkušenosti lékaře v jeho ordinaci, samozřejmě v případě, že se celoživotně vzdělává, což by v mnoha případech zasluhovalo periodickou odbornou kontrolu. Úspěšnost práce lékaře se dá snadno posoudit a vypovídá o ní jeho renomé.
Další zásadní vědeckou metodologií je experiment. Experiment na lidech je eticky problematický, experiment na zvířatech může být v mezidruhové interpretaci výsledků až zavádějící, protože se nedržíme zásady, že „nejlepším modelem pro kočku je kočka, nejlépe tatáž kočka“. O skvělé a vysoce humánně orientované experimentální práci vědců předchozích několika století snad ani netřeba hovořit.
Lékařskou vědu spojujete s epidemiologickou výpovědní hodnotou klinických studií, ale i ta může být plná metodologických chyb. Narazil jste na nějakou studii o Covidu -19, kde bychom viděli rozdělení na 5 logických skupin pacientů a kontrolních osob (pacienti s Covidem očkovaní před/po, pacienti s Covidem neočkovaní, kontrolní osoby očkované, kontrolní osoby neočkované)? Skupiny o dostatečném počtu (tisíce), nikoliv příliš multicentrické – pro nás nanejvýš region Centrální Evropa, srovnatelné dle věku, pohlaví, vzdělání, bydliště apod.? Statistika co nejjednodušší, neparametrická, vztažená na jednotlivce, nikoliv komplikované modely? S pregnantním a srozumitelným vysvětlením výsledků?
Přidělení finančních prostředků na lékařský výzkum, základní i aplikovaný, je v rukou grantových agentur. Akademický výzkum skomírá v důsledku nedostatečného nebo neadekvátního financování.
Co s tím? Tuto otázku položit konsorciu našich nejlepších lékařských vědců (oslovených třeba podle H-indexu), nechat je vypracovat návrh, ovšem s tím, že bude plně respektován, akceptován a realizován, což bude předem zajištěno, s výhledem na dobu, kterou konsorcium stanoví…Kdo jiný by měl vědět, jak na to? Jednoduché, že?
Srdečně zdravím a přeji inspiraci AV
Autorka je profesorka na Medicínské fakultě Masarykovy univerzity
