Druhý pohled

Druhý pohled 25.1.: Kam budou patřit miliardáři

Miliardářů (u nás korunových, v Americe dolarových) je tak málo, že nemohou vytvořit samostatnou sociální třídu s vlastním pohledem na svět, hodnotami, životním stylem, zvyklostmi, vkusem, názory na rodinný život atd.

Klíčová otázka tedy zní, od koho přebírají pohled na svět. Tím je dáno, jestli jejich základní intuice bude promigrační nebo protimigrační. Jestli jsou pro dvě pohlaví nebo 56 pohlaví. Jak se budou dívat na islám. Atd.

Do 80. let nebyly mezi postoji a životním stylem sociálních vrstev příliš významné rozdíly. Vlastně byly tak malé, že jsme si přestali uvědomovat, že jde o historicky unikátní situaci. Daleko běžnější je, že světy aristokracie a chudiny se nepotkávají a že vrstva „někde mezi“ je nepočetná. To poválečné nastavení mi ještě funguje třeba s panem továrníkem Březinou. On jezdí v novém mercedesu a já ve starém renaultu, ale náš pohled na svět je velmi podobný. Dva příslušníci stejného národa se stejnými představami. Rozdíl v majetku nevytváří společenský rozdíl.

Ale to byl ten starý svět. V 80. letech se západní společnosti znovu rozdělily a významní vlastníci začali společensky splývat s vrcholovými manažery, politiky, intelektuály a mediálními hvězdami. To je svět Billa Gatese a českých havlistických miliardářů. I tahle éra ale končí. Elon Musk a miliardáři kolem něj (čímž rozhodně nemyslím Bezofa and Zuckenberga) zřetelně přebírají zvyklosti alt-right, tedy kultury mladých mužů, většinou vysoce inteligentních a dost maskulinních, spojených s moderními technologiemi, kteří pohrdají celou tou ubožáckou novou aristokracií a jejími hodnotami. I alt-right má své filosofy a myslitele, třeba často zmiňovaného Curtise Yarvina.

To v českém prostředí chybí. Z poznámek na twitteru usuzuji, že někteří ne-havlističtí miliardáři se snaží inspirovat „alternativou“, včetně toho, že přebírají neuvěřitelně hloupé pověry a konspirační teorie. Odhaduji, že tímhle směrem to půjde jen velmi ztuha. Další mají blízko ke skupinám, které dosud žijí devadesátkovým klausismem a které jako lék nabízejí opakování všech těch věcí, které nás dostaly do současného marasmu (nic na tom nemění, že se někdo z nich vyfotí na Trumpově inauguraci).  Celkovým výsledkem jsou ale spíš rozpaky než názorové formování.

Zrovna tady by nám přebírání myšlenek z anglosaského světa prospělo.

Každodenní vznik těchto úvah můžeme podpořit tím, že si předplatíte Plnou verzi Hamplova druhého pohledu. Navíc za zanedbatelnou částku získáte přístup k více textům než běžní čtenáři ořezané verze.

 

 

Napsat komentář