Druhý pohled

Druhý pohled z 1.6.: Druhá poznámka ke konferenci CPAC

S jakým pocitem odcházíte po dvou dnech z nejvýznamnější konzervativní konference v Evropě? Překvapivě to není nadšení, ale znuděnost. Když první řečník na začátku prvního dne vyhlásí odhodlání bojovat proti globalistickým elitám, je to skvělé. Když totéž udělá téměř stejnými slovy druhý, je to pořád úžasné. Když šestý, už to není tak úžasné jako na začátku, ale nadšení se vás pořád drží. Jenže když vyhlašuje válku globalistickým elitám čtyřicátý řečník, nemůžete se divit, že sál je poloprázdný a většina účastníků koluje v chodbách a na zahradě.

Nicméně navzdory tomu se jednalo o výjimečnou akci a člověk, který se do Budapest Congress Centre dostane, si uvědomí dost věcí.

Třeba to, že ta ty stejné fráze a stejná hesla opakuje se stejným zápalem i desítka postav české opozice. Proč to v Budapešti vyznívá vznešeně a v Praze směšně? Protože v Budapešti to říkají lidé, kteří drží skutečnou moc. Říkají to lidé, na jejichž odhodlání záleží. Lidé, kteří dokázali vybudovat či koupit silné mocenské struktury. Obávám se, že tohle česká alternativa nevidí. Napodobuje chování na jevišti a netuší, co všechno je v pozadí. Kolik peněz, kolik lidí, jaká organizační struktura… bez toho je vyvolávání konzervativních hesel jenom takový kargo kult.

Na jedné straně lidé s možností a schopností měnit svět, na druhé straně lidé, jejichž největší ambicí je získat poslanecký mandát a zaplatit dluhy.

Když generál skutečné armády vydá rozkaz, je to něco jiného, než když kluk na plácku s dřevěným mečem pronese stejně vážným tónem stejná slova.

Však to taky Viktor Orbán jasně řekl na konci své řeči. Náš plán je takový, že každý vyhraje volby ve své zemi. A Hampl připomíná, že vyhrát volby znamená vybudovat síť moci a vlivu. Obávám se, že v českém prostředí si to uvědomují pouze v ANO.

S tím souvisí druhý obrovský rozdíl. V Budapest Congress Centre se sešly drahé obleky a vybrané chování, jaké by se klidně uplatnilo někde v Davosu. Vlastenecká vyšší třída. To neznamená, že by maďarský patriotismus byl elitářský, ale že je strukturovaný. Proti globalistickým lepšolidem nestojí horšolidé. Proti globalistickým lepšolidem stojí všechny společenské vrstvy. Od kulturní elity až po chudinu s pověrčivostí pro ni typickou. To jsou ty experimentální vakcíny, židovské spiknutí a dvojčata shozená výbušninami.

Když Petr Fiala vyzývá své stoupence, aby „stáli na správné straně“, tak tím říká „ukažte, že patříte k zámožným a vzdělaným třídám“ . V Maďarsku globalisté něco podobného říct nemohou. To je stav, kterého bychom potřebovali dosáhnout i v českém prostředí,

K tomu bychom se potřebovali dostat i v českém prostředí, ale zatím k tomu máme ještě hodně daleko. A to proto, že každá výraznější postava alternativy buď někam kandiduje nebo je influencerem (což je příprava na budoucí kandidaturu). Každý potřebuje každý hlas a každý lajk. Nikdo si nemůže dovolit nezávislé myšlení.

Kolem Viktora Orbána je možná stavěn kult osobnosti, ale rozhodně to není politik, který by se podbízel.

Nespokojte se s ořezanou verzí! Plnou verzi Hamplova druhého pohledu si můžete obstarat tady.

Napsat komentář