Druhý pohled z 10.2.: O sociálních programech s pozitivním součtem

Práva menšin, jak o nich slyšíme a čteme v posledních letech, jsou typickou hrou s nulovým součtem. Když zvýhodníte zrzavé, tak tím fakticky odeberete práva nezrzavým. Když poskytnete privilegia černochům, doplatí na to běloši a Asiaté. Když poskytnete privilegia bělochům, doplatí na to černoši a Asiaté. A tak dále. Totéž platí o ženách a mužích a všech dalších skupinách.

Dříve si to zastánci práv možná ani neuvědomovali, ale v poslední generaci to prosazují vědomě, cynicky a bezskrupulózně. Když chtějí pomoci černochům, tak už se černochům ani nevěnují, ale cíleně prosadí akci, která poškodí bělochy. Práva žen jsou realizovány pomocí útoků na muže.

Ve skutečnosti ale není nutné, aby pomoc komukoliv byla takovou hrou s nulovým součtem. Když se Romové začnou pořádně starat a o své děti a když začnou pracovat, vydělají na tom nejen oni, ale prospěje to i většinové společnosti. Když budou lidé s reálnými psychickými problémy vráceni do života, opět na tom vydělají všichni.

Kdo ví, možná, že trumpovská revoluce přispěje k tomu, že někteří idealisté začnou konečně hledat taková řešení, která některým pomůžou, aniž by to ublížilo jiným.