Druhý pohled z 11.3.: V Sýrii

„Umírněná“ vláda Sýrie dělá přesně to, co všichni věděli, že dělat bude.  Vraždí, zabíjí a mučí. Mučí, zabíjí a vraždí. Víme, že některých regionech chodí vládní vojáci dům od domu a zabíjejí každého, koho najdou. Netušíme, kolik je obětí, protože zprávy se rozcházejí. Ale zcela jistě jich jsou tisíce – muži, ženy i děti. Požadavek islámské čistoty velí nenechat naživu ani jediný gen. Tedy pokud se ti lidé nedají zpeněžit na trzích s otroky.

Byly doby, kdy se takových věcí dopouštěli i naši předkové. Jenže my jsme prošli vývojem, zatímco svět islámu nestárne ani nedospívá.

Na ruské vojenské základně se tísní stovky vystrašených nebožáků, ale pro desetitisíce dalších není záchrany. Jen v jediné části Sýrie je bezpečno. Na jihozápadě země, kde izraelská armáda drží nárazníkové pásmo podél hranic. Není divu, že Drúzové v tamních vesnicích by chtěli být připojeni k Izraeli natrvalo. Ne snad, že by Izraelci byli tak příjemní lidé, ale život pod jejich vládou má určité výhody. Například zůstanete naživu.

Vzpomeňte si na to, až bude nějaký radikální student nebo aktivista z konspirační alternativy povykovat cosi o izraelské agresi, porušování mezinárodního práva, genocidě atd.

Mimochodem, mrzí ještě někoho,  že izraelská armáda porušila mezinárodní právo a zlikvidovala syrským džihádistům jejich sklady těžkých zbraní?