Druhý pohled z 16.2.: Onlyfans

Jsem sledovač onlyfans teoretik. Existuje tisíc věcí, kde mohu utrácet čas a peníze, které jsou užitečnější a nakonec mi i přinášejí větší potěšení. Teoretický zájem znamená, že občas čtu úvahy a studie o tom, co se tam děje.

Nedávno napsala takový text komentátorka Unherd Kathleen Stock – profesionální feministka a propagátorka svobodného sexu, co postupně zjišťuje, že se necítí dobře ve světě, kde je sex svobodný až moc a kde je pohlaví příliš mnoho.

Ze spousty postřehů vypichuji dva:

Za prvé. Průměrný výdělek onlyfanové modelky je 150 dolarů. Když dáme stranu superhvězdy, dostaneme se někam na 100 dolarů. Ty ženy to tedy nedělají pro peníze. Dělají to pro potěchu či možná pro potěchu svého partnera. Peníze jim jen poskytují alibi.
Za druhé. Ženská sexualita je tvárná. Mnohdy je tomu tak, že ta stejná žena může žít v puritánském prostředí a cítit odpor k čemukoliv eroticky zajímavějšímu a ta stejná žena může být za jiné situace absolutně chlípná. A jsou i případy (není jich úplně málo), že se to během života mění. Onlyfans je nesporně prostředí, které sexualitu posouvá k exhibicionismu.

Můj závěr je, že je to jedna z úžasných stránek moderního světa. Je skvělé, že takové věci existují a je skvělé, že takové věci můžeme ignorovat. Bohatství životních stylů, aniž by mezi nimi vznikala válka. Svým způsobem je to opačné k vnucování životního stylu, jak to předvádějí progresivisté.