Druhý pohled z 19.12.: Mít pořádek v politických režimech
Alexis de Tocqueville v knize Starý režim a revoluce pojednal rozdíly mezi francouzskou monarchií a systémem, který ji nahradil. Název jeho knihy se stal uhrančivou frází používanou ve všech situacích, kdy někdo srovnává režim, ve kterém žije, s režimem relativně nedávno zaniklým. Kdo chce působit víc nóbl, používá originální francouzský výraz l’Ancien Régime.
To staré výrazivo je pořád užitečné mimo jiné proto, že žijeme ve světě, kde k takovým průlomovým změnám režimů dochází. Už jsme si v zásadě zvykli, že stabilní režim je takový, který vydrží několik desítek let. Vzhledem k prodlužující se délce lidského života to znamená, že většina lidí zažije více režimů. A aby to nebylo tak jednoduché, jednotlivé režimy se postupně mění. Způsob vládnutí v roce 2015 byl v mnoha ohledech jiný než v roce 1995, aniž bychom mohli mluvit o změně společenského zřízení.
Pokusím se v tom tedy udělat pořádek a vyjmenovat ty režimy, které jsou pro nás nějak významné.
- Socialismus sovětského bloku do konce 80. let
- Poválečné státy blahobytu v západní Evropě a USA do 70. či 80. let
- Neoliberální režimy od té doby až do naší současnosti. Pouze v Maďarsku skončil už před více než 10 lety.
- Nastupující režimy nových národních států.
V každém z nich platí jiná ekonomická pravidla, je tam jiné rozložení moci, uplatňuje se jiný způsob vládnutí. Některé zákonitosti jsou ve všech režimech stejné, jiné jsou pro každý režim unikátní.
A pak jsou režimy jako protektorát nebo první republika, o kterých víme, ale vzpomínky jsou už jenom nejasné.