Druhý pohled z 21.11.: Jako v poslední den války
Před pár týdny jsem tu informoval o výzkumech z USA, které ukazují, že transgenderové šílenství mezi mladými lidmi odeznívá. Vlastně to není odeznívání, ale kolaps. Když se početní velikost nějaké skupina zmenší meziročně o polovinu, není to běžný úbytek. Od té doby byly publikovány další výzkumy a poskytují stejný obraz.
Zároveň přichází kritika, že ty výzkumy obsahují metodické chyby a že k žádnému kolapsu LGBTxyz nedochází. V diskuzi s objevují tři výrazné argumenty.
Za prvé. Výzkumy se ptají na non-binární studenty, což je to něco jiného než transgender.
Jenže obě tyhle položky úzce korelují. Kde je hodně non-binárních, tam je i hodně transek. A naopak.
V tomhle bodě se diskuze zapojila Jean Twengeová, kterou jsem před pár dny citoval. Jedná o psycholožku a datovou vědkyni, která rozhodně není žádnou konzervativní aktivistkou. Dala si práci s analýzami dat a z některých výzkumů se jí podařilo statisticky oddělit nositele non-binární poruchy od nositelů poruchy transgenderové. Křivky vývoje nejsou úplně stejné, nicméně obě rychle klesají.
Když už byla Twengeová v ráži, podívala se i na jiná data než o vysokoškolských studentech. A hle! Počty non-binárních, transgenderů a dalších podivných stvoření klesá i mezi středoškoláky a mezi staršími puberťáky. Klesá všude, bez ohledu na sociální prostředí či politické přesvědčení. Klesá to z různého základu, ale všude stejně překotně. Tím vyvrací druhou námitku, že všechny dosavadní výzkumy se týkají jen specifických skupin.
Mimochodem, ještě před pár lety by se Twengeová neodvážila svá zjištění publikovat. A pokud by se odvážila, byla by zlikvidována. Letos to není problém.
Třetí námitka říká, že k žádnému poklesu nedošlo, ale že v krajně pravicové atmosféře po Trumpově zvolení jsou některá pohlavně neurčitá stvoření nucena svůj stav skrývat. Takže tiše trpí a páchají sebevraždy. Jenže jiná data ukazují, že se za poslední dva roky zlepšilo psychické zdraví mladých lidí! Méně depresí, méně úzkostnosti, méně dalších problémů.
V tuto chvíli již můžeme konstatovat, že se teorie hroucení transgenderu v USA opírá o solidní data. Otázka zní, kdy se to projeví i u nás. V každém případě je teď dvojnásob důležité děti a mladé lidi chránit. Pokud nějaká dívka stráví dva roky v mužských šatech a nechá se oslovovat „Karle“, není to nic pozitivního, ale nakonec nejspíš dojde k rozumu. Pokud se nechá nacpat hormony a uřezat si kusy těla, je to jako být zastřelen v poslední den války.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.
