Druhý pohled z 23.4.: Každý podvádí

O někom se říká, že se pozná, že lže, podle toho, že otevírá ústa. Ve skutečnosti by se to mělo říkat o každém z nás. Všichni máme biologicky (evolučně) danou schopnost spolupracovat, schopnost chovat se agresivně a bezohledně a také sklon podvádět.

Článek, který vyšel před pár měsíci ve vědeckém časopise Cognitive Development, shrnuje výsledky výzkumu ukazujícího, že každé čtvrté dítě podvádí už v deseti měsících a do tří let podvádí každý. Není to porucha ani rys ukazující na povahovou vadu. Je to normální. Nenormální by bylo dítě, které by nepodvádělo.

Od jiného asociálního jednání se podvádění liší empatií. Přemýšlíme o tom, co si asi myslí (nebo co vidí či vnímá) ten druhý, a snažíme se jej dostat do stavu, kdy podlehne takovému omylu, který je pro nás výhodný. Třeba si bude myslet, že hračka není v místnosti, i když je ve skutečnosti leží schovaná pod stolem.

V dalším životě se pak učíme pravidlům, která podvádění omezují. Pochopíme, že některé věci nám neprojdou a jiné jsou nesprávné. A některým podvodům sami uvěříme, takže je přestaneme považovat za podvody.

Plná poctivost je však biologicky nemožná, či přinejmenším naprosto výjimečná.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.