Druhý pohled z 23.7.: O příliš černém vidění světa
Je pravda, že ve skandinávských zemích je vysoká míra nemanželských dětí – 65 procent na Islandu, 49 procent v Norsku a 54 procent ve Švédsku –, ale pro severské země to neznamená totéž, co pro Harlem. Švédové se možná nežení, ale žijí ve stabilních vztazích, které jsou pro děti nezbytné a které má zajistit manželství. Vysoká míra nemanželských dětí černochů a s tím spojené hrůzy jsou cenou, kterou Američané platí za „liberalismus“, ale ve Švédsku je vysoká míra nemanželských dětí v podstatě neškodná," píše Melinda Jelliby na serveru American Renaissance.
Dobře to ukazuje obecný problém se statistikami, zejména v mezinárodním srovnávání. A sice, že se občas sčítají čísla, která znamenají něco úplně jiného. Třináctiletá černoška, která na předměstí Chicaga rodí dítě, jehož otcem je šestnáctiletý člen místního drogového gangu, toho času ve vězení, to je příznak totálního společenského rozkladu. Čtyřicetiletá manažerka, která má dost inteligence, schopností i prostředků, aby svému dítěti zajistila perfektní péči (třeba i včetně mužského vzoru) je taky svobodná matka, ale je to něco jiného. Nebo žena, která sice není vdaná, ale žije s otcem dítěte, nikdo z nich není alkoholik ani narkoman a vztah je aspoň tak stabilní, aby dítě stačilo vyrůst. Všechno je v kolonce "neprovdaná matka."