Druhý pohled z 24.5.: Nebezpečný deficit vůle po moci

Poznámka z diskuze úzkého kruhu SuperVIP členů Ekonomického klubu Ilony Švihlíkové. ANO a jejich vládní partneři sice drží parlamentní většinu a vedení ministerstev, zatím se jim však nedaří převzít moc v zemi prorostlé liberálními mocenskými sítěmi. A možná ani netuší, že by o to měli usilovat a jak. Jejich šance prosadit změny tak, jak je tím pověřili voliči, jsou tedy velmi malé. Ne proto, že by byli zrádní nebo zkorumpovaní, ale prostě proto, že jim to liberální oligarchie nedovolí.

To samozřejmě není omluva. Andrej Babiš, Tomio Okamura i Václav Klaus měli roky na vybudování vlastních sítí. Médií srovnatelné velikosti a sítě disciplinovaných stoupenců v ostatních médiích, v justici, na univerzitách atd. Vytvoření vlastních politických neziskovek. A také stroje schopného dostat kdykoliv do ulic vlastní davy. Stačily by jednotky tisíc, ale muselo by to být bleskové, spolehlivé a disciplinované. Co takhle třeba menší blokáda zkorumpovaných veřejnoprávních médií?

Tu možnost měli, ale vůbec se ji nepokusili využít. Což vytváří kruh. Nemůžete od svých stoupenců čekat oddanost, pokud nedáte najevo své vlastní odhodlání a pokud neukážete, že své stoupence budete bránit.

Za sebe k tomu dodávám, že zatím jediným pokusem vytvořit sevřenou disciplinovanou organizaci je Drulákův Svatopluk. Dopustili se už i pár chyb, z nichž některé byly téměř fatální, nicméně i tak jsou nekonečně dál než kdokoliv jiný.

Nicméně to podstatné zní následovně: Problémem Andreje Babiše nejsou diktátorské manýry. Andrej Babiš ohrožuje svou vládu i Českou republiku tím, že se zdráhá chovat dostatečně diktátorsky.