Druhý pohled z 25.12.: Sýrie jako předobraz Evropy?

Pár čtenářů mi vytklo, že článeček shrnující pohled Kamala Chomaniho na blízkovýchodní dění je poněkud nejasný. Po pečlivém přečtení jim musím dát za pravdu. Pokud se to tedy jednoznačněji a doplnit o vlastní postřehy (hlavně dějepisné).

Prostředí muslimských zemí severní Afriky a blízkého východu tendenci vytvářet skupiny, kterým můžeme říkat zločinecké bandy, ale v jiné době by jim říkalo třeba družiny bojovníků. Prostě ozbrojené skupiny, které spojují fanatismus, obchodní zájmy a slušnou bojovou výkonnost. A každý náčelník ambici založit si vlastní království. Skupiny hodně podobné těm, které ovládaly i třeba území našich zemí před vznikem českého státu. U nás to bylo v 8. století. Jenže islámské země jsou svým způsobem v 8. století dosud.

Za druhé. Těm bandám hodně napomáhá nábožensky motivovaná podpora části obyvatel. A taky ochota velké části (možná dokonce většiny) mužské populace připojovat se k nim. Když jsou nepřátelé na kolenou a drancuje se, skoro každý je členem džihádistické armády. Když zaútočí nepřátelé, je džihádistů velmi málo. Z většiny mužů se stanou běžní civilisté. Hranice mezi bojovníkem a nebojovníkem neexistuje. Tak tomu bývalo i před vznikem českého státu.

Za třetí. Je to v prostředí, kde téměř každý politický vůdce s každým má spojeneckou dohodu a každý s každým má nevyřízené účty. A pokud chcete někomu ublížit, tak nejsnadnější a nejméně riskantní cesta je vyzbrojit některý z těch válečnických gangů, které vznikají jako na běžícím páse.

Za čtvrté. Pokud se té skupině ovšem podaří dostat se k moci, je to nevratné. Zastavit by ji mohla jen tvrdě jednající a centralizovaná síla, jazykem 21. století „diktátor“.  Musel by jednat tvrdě a brutálně, přičemž v reálném životě je prakticky nemožné důsledně rozlišovat mezi členy válečnického gangu a okolním obyvatelstvem.

V posledních letech máme tendenci vše zlé přičítat Američanům. Oprávněně. Výše uvedené čtyři body ovšem nepotřebují americkou přítomnost. Při zničení Libanonu podporovala džihádistické magory assadovské dynastie. Ani ovládnutí Iránu fanatickými bandami v roce 1979 rozhodně nebylo dílem Američanů. Pokud na blízkém východě převládnou Rusko nebo Čína, budou se potýkat se stejnou realitou.

Dohromady neřešitelné. Ale to úplně nejhorší nakonec. Pokud je uvedený popis správný, pak je to budoucnost Velké Británie, Německa, Francie, Švédska a dalších zemí. I tam se formuje stejné podhoubí. Islám, absence diktátora a menší politické útvary.