Druhý pohled z 27.9.: Po věku univerzit
Čím větší procento populace studuje na vysokých školách, tím jasnější je, že se nemůže jednat o žádnou elitu. Nicméně člověk by čekal, že ti lidé budou aspoň maličko nadprůměrní inteligencí a ochotou systematicky studovat. Nicméně není tomu tak. Několik výzkumů, které byly v USA zveřejněny za poslední rok, ukazuje, že studenti se v tomto ohledu nijak neliší od běžné populace. Evropa má určité zpoždění, ale jde stejným směrem.
Je to neštěstí? Je to škoda, protože to ukazuje, že univerzita, jedna z klíčových institucí západních společností posledních dvou staletí, směřuje k zániku (viz můj nedávný text o přísnosti). To potvrzují i další fakta, jako třeba klesající zájem o studium. Zdá se, že směřujeme ke stavu, kdy studium přitahuje ty nejlepší (s ambicí být špičkovými vědci) a ty mizerné (s ambicí být průměrnými byrokraty, třeba právníky nebo manažery). Ti uprostřed volí jiné kariérové dráhy: třeba se vyučit řemeslu nebo se prostě něco naučit a založit si na to firmu.
Nicméně pro společnost jako celek to katastrofa být nemusí. Musíme si ale zvyknout na to, že:
