Druhý pohled z 28.4.: Ani kapka rasismu

Jeden z problémů západního světa spočívá v tom, že jakákoli pitomost, která se objeví v Americe, je vyvezena do všech ostatních zemí západního civilizačního okruhu.

Jednou z mála věcí, která k nám dosud nedorazila a na kterou se teprve můžeme těšit, je psí rasismus. Nedělám si legraci. Již dvacet amerických států má zákony, které zakazují vydávat předpisy diskriminující některá psí plemena. Možná vás napadne, proč někam zakazovat vstup jezevčíkům a pouštět pudly (nebo naopak), jenže ono může dávat docela dobrý smysl stanovit jiná omezení pro nebezpečná bojová plemena a jiná pro něžné domácí mazlíčky.

Za tou pitomostí je naprosto příšerný princip naprosté čistoty. Ten princip spočívá v tom, že nám přestává jít o konkrétní lidi, konkrétní problémy a konkrétní situace, ale lidé se snaží dosáhnout absolutní čistoty. Ani jedna jediná kapka černošské krve. Ani jediná molekula cigaretového kouře. Ani jeden milimetr rasového znevýhodnění. Ani centimetr půdy pro agresora.

Každý člověk, který přestane řešit, co je rozumné a přiměřené, a místo toho se snaží dosáhnout nekompromisní dokonalosti, je fanatik nebezpečný sobě i svému okolí.