Druhý pohled z 29.3.: Jádro průmyslového problému
S tím, jak americký pokus o obnovu průmyslové základny nevytváří dostatek pracovních míst, se znovu otevírá diskuse o tom, zda by nebylo lepší většinu průmyslového zboží dovážet, jak je na tom založen současný model a jak to doporučují neoliberální ekonomové. Obnova průmyslu už není volebním hitem, konstatuje Justin Vasallo.
Jedním z problémů je, že Trump neřekl dost jasně (a možná si ani neuvědomoval), že každá změna má nějaké náklady a že je někdo musí zaplatit. Buď pobočky a manažeři nadnárodních korporací (jako v Maďarsku), nebo obyčejní lidé (jako zatím v USA). Je to tak se vším. Chceme-li obranyschopnější zemi (což nemá nic společného s nákupem zbytečných zbraní, ale třeba s reálnou ostrahou vlastních hranic), bude to něco stát a na něco jiného už nezbude. Když chceme vlastní zemědělství, omezí to moji možnost kupovat italská jablka a egyptské brambory. Když chceme lepší školství, omezí to ty, kdo chtějí, aby bylo pro jejich děti málo náročné. A tak dále. Ti lidé se budou vztekat. A skupiny, které vydělávají na současném stavu, budou mezi nimi velmi snadno získávat stoupence.
