Druhý pohled

Druhý pohled z 3.7.: Skutečný wellbeing

Čtenáře to možná překvapí, ale jsem velkým zastáncem wellbeingu. Tomuto výrazu se ale důsledně vyhýbám. Používám raději „životní pohoda“. Protože výraz wellbeing, kromě toho, že je nehezky nečeský, je zničený stejně jako slovo „soudruh“ (a na cestě ke zničení je teď i slovo „spojenec“) nebo „progres“ – „pokrok“.

Výraz wellbeing je zničený tím, že se pod to magické slovíčko schovaly nejrůznější představy a záměry, které se kde vzaly. Takže někde narazíme třeba na to, že wellbeing znamená absolutní pohodlí – ideálně někde ležet v opiovém opojení, nedělat si s ničím starosti a nevyvíjet žádnou námahu. V materiálech Plagova ministerstva školství se zase dočtete, že wellbeing zahrnuje i to, že se zmateným holkám říká, že jsou kluci a že si mají nechat uřezat prsa. A cokoliv dalšího koho napadne.

O co jde ve skutečnosti? O to, že by člověk měl být fyzicky v dobrém stavu, psychicky v dobrém stavu a že by měl rozvíjet obdarování a silné stránky, které má k dispozici. Vlastně se to neliší od antického ideálu, který později čeští sokolové přeformulovali slovy: „Ve zdravém těle zdravý duch.“

Nové je vlastně jen to, že příslušníci jedné psychologické školy v Pennsylvánii dokázali ideál vyrovnané a odolné psychiky rozebrat na detailní prvky a ke každému z nich sestavili velmi spolehlivé výzkumné nástroje (většinou dotazníky). A když něco dokážete hodně detailně a spolehlivě měřit, pak dokážete spolehlivěji určit, co tomu napomáhá a co to poškozuje. Tudíž můžete dávat lepší rady pro život než antičtí mudrcové.

Ale jestli někdo čeká, že z toho vyplyne doporučení vytvořit dokonale bezpečné prostředí bez problémů, námahy a frustrace, bude zklamán. Nic takového skuteční psychologové nedoporučují ani vzdáleně.