Druhý pohled z 5.10.: Tak strašná pitomost

Mnohdy je tomu tak, že lidé dělají rozhodnutí, které není nijak špatné, nečestné, závadné či škodlivé. Jenže kdyby takové stejné rozhodnutí udělali všichni nebo skoro všichni, vedlo by to ke společenské katastrofě nebo aspoň k hodně mizerné situaci. Třeba, kdyby se téměř každý rozhodl, že si místo osobního auta pořídí náklaďák. Nebo kdyby se každý rozhodl pro bezdětnost. Nebo kdyby se všichni rozhodli, že za žádnou cenu nenechají svého potomka vyučit řemeslu. A tisíce dalších věcí.

Od toho jsou na světě vlády, aby takové věci zregulovaly a vyvinuly na obyvatele svých zemí takový nátlak, že část z nich se těch nežádoucích rozhodnutí vzdají.

Trh z principu nemůže být schopen dohlédnout všech důsledků, protože každý se rozhoduje pouze podle dopadu na sebe, a nemůže brát zřetel na dopady na další lidi a nejrůznější důsledky, co vyplývají z jeho rozhodnutí. Jenom někdo, kdo se dívá na celou společnost z dostupu, může ten problém vnímat. Dokonce i když má neúplné informace a neumí je zpracovávat, jsou jeho rozhodnutí kvalitnější, než jaké by udělal trh.

Dokonce i v případě středověkých králů tomu bylo tak, že ti, kdo dbali o rozvoj společenského a hospodářského života, a snažili se jej ovlivňovat, dosahovali lepších výsledků než ti, kdo věcem nechávali volný průběh.

Možná vás napadá, že je to úplný opak toho, co nám desítky let vtloukají do hlav, že prý neregulovaný trh vede k lepším výsledkům než regulovaný. Což vede k další záhadě. Jak je možné, že někdo tvrdí něco, co je v tak ostrém rozporu s historickou zkušeností i každodenní realitou. Co pokaždé skončí katastrofou. Přesto to může vykládat, další lidé mu to věří a tak často to opakují, až se to začne učit na školách a celé roky se to jen málokdo odváží zkoumat. Nakonec je z toho nezpochybnitelná pravda. A přitom je tak strašná pitomost!