Druhý pohled z 6.10.: Festival kafírské bezradnosti

V Americe prožívají 25 let od útoku na Dvojčata mnohem více než v Evropě. Tamní debata k výročí, která trvala několik týdnů, se z velké části týkala postupující islamizace Západu a toho, čemu říkají „entryism“ a co se dá do češtiny přeložit jako islámská infiltrace. Islamisté vstupují do různých spolků a institucí (politické strany, školy, dobročinné organizace, místní správa, korporace, bezpečnostní složky apod.) a pomocí stížností, žalob a dalších prostředků mění jejich charakter tak, aby odpovídal požadavkům islámského práva. Upozorňoval jsem tu, že je za tím politická a finanční síla, která nemá v moderních dějinách obdoby. Ani Sovětský svaz v době svého největšího vlivu se s tím nemohl srovnávat.

Pro Američany je pochopitelně zvláště trpké, že džihádisté nyní ovládají New York. To je přímo symbolické.

Když odložíme stranou stížnosti na bigotnost, islamofobii a varování před „krajní pravicí“, můžeme texty rozdělit na dvě skupiny. Jedna dává obvyklou americkou odpověď. Když máme problém, tak zahájíme válku. Není to jen otázka finančního prospěchu, ale docela obyčejného zvyku. Když držím kladivo, je všechno hřebík. Když jsem americký konzervativec reaganovského typu, všechno je možné rozstřílet. Momentálně je hlavním viníkem Čína a Rusko, které islamisty údajně podporují. Zajímavé je, že těmhle válečníkům už úplně zmizela z paměti americká podpora Talibánu, Al-Káidy, čečenských radikálů a Ujgurů v Číně. Jestli to může nějak zpomalit islamizaci Ameriky, to nechávám na posouzení čtenáři.

... plný text této glosy je určen pouze pro čtenáře Plné verze Hamplova druhého pohledu. Můžete si ji objednat >> zde <<.