Druhý pohled z 8.3.: O odpovědnosti za následky očkování

Zdůrazňuji, že následující text se netýká vakcín proti viru covid-19, nýbrž obecně jakéhokoliv očkování.

V 19. a 20. století platilo, že za očkováním proti každé další nemoci jsou statisíce či miliony zachráněných životů. Buď lidé tu smrtící nemoc vůbec nedostanou nebo má tak lehký průběh, že jim neublíží. Jenže každý člověk je biologický originál, každý prošel něčím jiným a reakce každého jednotlivého organismu je specifická…zkrátka, je principiálně nemožné vyrobit takovou vakcínu, která plně zabere na každého a která nikomu neublíží. Ve skutečnosti má každá vakcína nežádoucí účinky na některé lidi. Občas i smrtelné.

Pokud je tisíc životů zachráněno a vedle toho jeden člověk na následky očkování zemře (tak nějak poměry většinou vycházejí), je to pořád obrovská výhra. Jenže jak k tomu přijde ten jeden zemřelý člověk a jeho pozůstalí? Co když je to někdo, kdo by byl vůbec nenakazil? Svým způsobem se obětoval za těch tisíc zachráněných.

Ve státě vedeném diktátorem, císařem nebo carem to má snadné řešení. Hlava státu očkování prostě nařídí, protože z hlediska celého národa se to vyplatí. Jenže v liberálně-demokratickém zřízení by příbuzní toho jednoho zemřelého pohnali výrobce vakcíny k soudu a rychle by to vedlo k situaci, kdy by se nikdo neodvážil vyrobit očkovací vakcínu. A znovu bychom měli ty tisíce a tisíce zbytečně mrtvých jako ve středověku. Nicméně řešení bylo nalezeno už za mého dětství –  stát zprostí výrobce vakcín odpovědnosti za následky a přebere odpovědnost sám. Jsou založeny instituty pro odškodňování obětí očkování, jako např. americký National Vaccine Compensation Programme založený 1986.

Desítky let to fungovalo, jenže teď to fungovat přestává. Co se změnilo? Mentální úroveň západních společností. To, co bylo před dvěma generacemi většině lidí jasné a pochopitelné, to dnes představuje příliš komplikované schéma i pro lidi s doktoráty, a to napříč politickým spektrem. Pokud jsou výrobci zproštěni odpovědnosti, pak to přece za tím musí být spiknutí s cílem vyvraždit lidstvo. To dá rozum. Tedy, dá to rozum roku 2025. Rozum roku 1985 by došel k úplně jiným závěrům.  Dost možná, že směřujeme k tomu, že západní civilizační okruh bude jediná část světa bez očkování (tedy kromě Afghánistánu, protože postoje Talibanu k moderní medicíně má překvapivě blízko k západním alternativním expertům).

Asi je marné proti tomu bojovat. Ale stejně marné je očekávat, že tito bojovníci proti očkovacímu bezpráví mohou jakkoliv přispět k obnově slávy Západu.