Marie Kovalová: Březnová výročí

– 1325 – po tuhé zimě v únoru byl i březen dost studený.

– 1425 – v březnu se po sněživém únoru začalo oteplovat.

– 1525 – jaro bylo chladné.

– 1625 – březen byl chladný a deštivý.

– 1725 – březen byl teplý a suchý.

Od roku 1752 byla měřena teplota vzduchu v Praze v Klementinu, do roku 1775 jsou ale data neúplná:

– 1775 – v březnu bylo průměrně 6,4 °C.

– 1825 – březen byl studený, měl průměrně 1,3 °C.

– 1875 – v březnu bylo nebývale chladno, průměrně 0,5 °C.

– 1925 – v březnu se proti únoru značně ochladilo na průměrně 2,4 °C.

– 1975 – v březnu se proti únoru znatelně oteplilo, bylo průměrně 5,6 °C.

– 2000 – v březnu pokračovalo od  února poměrně teplé počasí, bylo průměrně 6,2 °C.

(Údaje o počasí jsou čerpány z knihy Jiřího Svobody, Zdeňka Vašků a Václava Cílka „Velká kniha o klimatu zemí Koruny české“ vydané v nakladatelství Regia v roce 2003, platí tedy hlavně pro českou kotlinu.)

– 1. 3. 1785 – v pražském Klementinu byla naměřena teplota −27,6 °C, nejnižší teplota v období 1775–2019.

– 1. 3. 1815 – po útěku z Elby (26. 2. 1815) se Napoleon Bonaparte vylodil v zátoce San Juan u Cannes.

– 1. 3. 1925 se v Rožmitále pod Třemšínem narodil Emanuel Vlček, lékař, paleoantropolog, který svými výzkumy mj. našel odpovědi na řadu otázek historie a rozluštil záhady kolem našich dávných panovníků; († 24. října 2006).

– 1. 3. 1955 byla vyhlášena nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – Český ráj, který vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek. Za „srdce Českého ráje“ je tradičně považován Turnov. Hlavními dominantami kraje je hora Kozákov a samozřejmě zřícenina hradu Trosky. Ze skalních měst jsou zde významné Prachovské skály.

– 2. 3. 1835 ve Vídni zemřel 67letý František I., císař rakouský, král český a uherský, vnuk Marie Terezie. Byl rodinný typ a připomínal vzhledem a oblečením spíše obyčejného měšťana než císaře. Vydával se na procházky Vídní a rád odpovídal lidem na pozdravy. Za jeho vlády došlo k vyhlášení (1804) rakouského císařství a pak roku 1806 ohlásil zánik Svaté říše římské národa německého. Do období jeho vlády spadají také napoleonské války. Jeho pravou rukou, ba snad důležitějším než on, byl v Rakousku kníže Klemens Metternich (1773-1859).

– 3. 3. 1915 americký prezident Voodrow Wilson  (1856-1924) podepsal zakládací listinu amerického úřadu na podporu letectví – NACA. V roce 1958 tento úřad přešel se všemi zaměstnanci do nově vytvořeného úřadu pro letectví a kosmonautiku – NASA. Centrála NASA je ve Washingtonu, nejznámější je Kennedyho vesmírné středisko na Floridě s kosmodromem, ze kterého startovaly všechny americké pilotované kosmické lodě. I když jsou od léta 2011 pilotované kosmické lety v USA přerušeny, z Floridy nadále startují nosné rakety s družicemi.

– 3. 3. 1985 zemřel 68letý Josip Samuilovič Šklovskij, sovětský astrofyzik, zabývající se problematikou života a civilizacemi ve vesmíru; vyjadřoval se i k různým záhadám. Věřil, že měsíce Marsu jsou umělého původu a že Měsíc by mohl být obří nefunkční mimozemské „plavidlo”. Svoje názory opíral o zápisy z 9. a 10. století př. n. l. z dob čínské dynastie Čou, kde jsou podrobné popisy hvězdného nebe a ani jeden z nich nezmiňuje Měsíc. Šklovskij je u nás známý jako autor populárně vědecké knihy „Milióny cizích světů“ (1964).

– 5. 3. 1965 zemřel 24letý Václav Hrabě, básník, muzikant, vystudovaný pedagog, který se nešťastnou náhodou otrávil plynem, když si v bytě přitápěl troubou. Jeho tvorba byla silně ovlivněna tzv. beat generation.

– 6. 3. 1645 – třicetiletá válka: Švédové, vedení maršálem Torstensonem, v bitvě u Jankova rozdrtili Rakušany vedené maršálem Götzem, přitom síly byly vyrovnané. Rakušané ztratili v bitvě na pět tisíc mužů, včetně Götze. Odtud rčení „Dopadl jak Kec u Jankova”. Navíc Švédové zajali přes čtyři tisíce rakouských vojáků a to včetně několika generálů. Vítězství u Jankova umožnilo Švédům pokračovat v tažení na Moravu. V cestě na Vídeň jim ale stálo Brno, které pak více než tři měsíce neúspěšné obléhali a nedovršili své vojenské tažení úspěšně do konce a Vídeň nedobyli. Císař Ferdinand III. získal potřebný čas na zformování nových vojenských jednotek a uchránil tak Vídeň od švédského obležení. Drtivé vítězství Švédů u Jankova však urychlilo rozhodnutí Ferdinanda III. jednat se Švédy o míru.

– 6. 3. 1935 zemřel 49letý Karel Hugo Hilar, vlastním jménem Karel Bakule, spisovatel a divadelní režisér. Od roku 1921 režíroval v Národním divadle. Byl tvrdý až krutý, ale když si uvědomil, že přestřelil, okamžitě vše obrátil v žert. Neúnavnost a píle, s níž se věnoval práci jej vyčerpávala tak, že v pouhých 39 letech byl po záchvatu mrtvice na delší čas vyřazen z práce. Po návratu do ND pracoval ještě usilovněji a druhému záchvatu mrtvice podlehl.

– 7. 3. 1625 zemřel 52letý Johann Bayer, německý právník a hlavně astronom. Roku 1603 vydal atlas hvězdné oblohy Uranometria a zavedl v něm označení hvězd řeckými písmeny, které se používá dodnes.

– 7. 3. 1885 v Praze zemřel 73letý Jakub Malý, novinář, národní buditel, spisovatel z oboru historie, překladatel anglické, německé, francouzské a polské literatury. Vystudoval na Karlově universitě filosofii a práva a stýkal se s mnoha vlastenci. Malý se nějaký čas živil jako učitel jazyků a spolupracoval s Jungmannem na sestavování jeho Slovníku a překládal. Pozoruhodný je jeho překlad jedenácti Shakespearových dramat v rámci projektu Matice české. Od konce padesátých let byl redaktorem Riegrova naučného slovníku. S Riegerem byl zastáncem pravosti Rukopisů. Psal ostře protivládní politické články a na sklonku života vydal své paměti, v nichž popsal situaci na počátku národního obrození (Naše znovuzrození, 1880-84). Byl nejplodnějším českým spisovatelem své doby. Pro své tvrdé polemiky s Havlíčkem, Hálkem, Nerudou a jinými je pro mnohé přímo prototypem literárního zpátečníka (mj. nesmlouvavě odsoudil Máchův Máj).

– 7. 3. 1925 v Paříži v exilu zemřel 63letý Georgij Jevgeňjevič Lvov, ruský kníže pocházející z rodu Rurikovců, vystudovaný právník, předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.

– 8. 3. 1975 po dlouhé nemoci v 53 letech zemřel Zdeněk Fiala, významný historik, profesor Univerzity Karlovy. Zabýval se především středověkými českými dějinami a dějinami dějepisectví. Vstupoval i do dlouhodobějších sporů české historie, jako byl spor o pravost Kristiánovy legendy a o Rukopisy – nevěřil v jejich pravost.

– 9. 3. 1945 – druhá světová válka: v noci na 10. 3. provedlo americké letectvo ničivý nálet na Tokio. Zahynulo při něm na sto tisíc lidí a přesto Japonsko nekapitulovalo.

– 10. 3. 1995 na rakovinu jater zemřel ve 48 letech Michal Tučný, zpěvák a muzikant, jeden z nejvýznamnějších interpretů české country music. Prošel jako zpěvák předními českými country skupinami a nakonec založil vlastní úspěšnou kapelu Tučňáci.

– 11. 3. 1915 zemřel 84letý Ankó Itosu, otec moderního karate. Narodil se na Okinavě a prožil tam celý život. Mnozí jsou ale toho názoru, že zakladatelem moderního karate je jeho žák Gičin Funakoši (1868-1957), protože ten později (od roku 1922) rozšiřoval karate v Japonsku.

– 11. 3. 1955 zemřel v 73 letech Alexander Fleming, skotský lékař, objevitel penicilinu. Roku 1928 náhodou zjistil, že plíseň Penicilinum notatum vytváří látky, které zabíjí některé kmeny bakterií. V roce 1941 se výroba penicilinu rozjela ve velkém a začal se používat v medicíně. Zásluhu na tom mají také německý biochemik Ernst Chain a australský patolog Howard Florey, kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby penicilinu. Všichni tři dostali za své objevy v roce 1945 Nobelovu cenu.

– 12. 3. 1925 rakovině jater podlehl v 58 letech Sunjatsen, původně lékař, čínský politik a revolucionář, zakladatel moderní Číny, uznávaný jak v kontinentální Číně, tak i na Tajwanu.

– 12. 3. 1975 byla v pankrácké věznici oběšena 23letá Olga Hepnarová – vražedkyně, pražská rodačka. V roce 1973 najela v Praze vypůjčeným nákladním autem na chodník tramvajové zastávky s úmyslem zabít co nejvíce lidí (bylo jich tam asi 30). Zabila 8 lidí, 6 těžce a 6 lehce zranila. Jen shodou náhod nebyl počet obětí vyšší. Motivem jejího jednání byla nenávist k lidem. Svůj čin plánovala dlouho, důvody k němu popsala v dopisech, které těsně před činem poslala do redakcí Svobodného slova a Mladého světa. Hepnarové otec byl bankovní úředník, matka zubní lékařka. Ona se v základní škole učila výborně, ale později si přestala rozumět jak s rodiči, tak i s okolím. Ve 12 letech se pokusila o sebevraždu léky. Vyučila se knihařkou, ale brzo začala pracovat jako řidička. V České republice byl trest smrti zrušen v roce 1990 zákonem č. 175/1990 Sb. a o jeho zrušení se zasadil prezident Havel. V květnu 1990 byl reformou trestního práva trest smrti nahrazen doživotním trestem a v lednu 1991 byl u nás Listinou základních práv a svobod trest smrti přímo zakázán. Při průzkumech veřejného mínění se ukazuje, že velká část obyvatel naší země by si přála trest smrti znovu zavést.

– 12. 3. 2015 na Alzheimerovu chorobu zemřel dva týdny před 67. narozeninami Terry Pratchett, anglický novinář a spisovatel, autor fantasy. Je známý především svou sérií knih Úžasná Zeměplocha. Na jeho přání byly pak zničeny knihy, které nedokončil.

– 13. 3. 1855 vydal císař František Josef I. (1830-1916) příkaz zrušit trestnici na brněnském hradě Špilberku. Po císařově příkazu přesun vězňů trval skoro tři roky, definitivně byla věznice zrušena 13. února 1858. Na věznici byla pevnost přestavěna po roce 1783, kdy císař Josef II. reformoval soudy a vězeňství. Právě brněnský Špilberk byl určen pro nejhorší zločince z rakouských i českých zemí a v první polovině 19. století měly brněnské kasematy pověst nejtvrdší věznice v celé habsburské monarchii.

– 14. 3. 1945 – druhá světová válka: americká Třetí armáda generála Pattona překročila dolní tok Mosely a tím se dostala za německou obrannou tzv. Siegfriedovu linii.

– 14. 3. 1965 zemřel 71letý Jaroslav Novák, úředník, knihkupec, jeden z nejvýznamnějších skautských pracovníků s mládeží, průkopník táboření a spolupracovník Antonína Svojsíka (1876-1938), zakladatele českého skautingu. Novák mimo beletrie psal i skautské příručky a podílel se na scénáři filmu Na dobré stopě. Skauti mu říkali Braťka. Nějaký čas vedl časopis Junák. Po únoru 1948 mu byla zakázána publikační činnosti, takže některé jeho knihy vyšly až po roce 1989.

– 14. 3. 1985 zemřel 80letý František Patočka, lékař a imunolog, vysokoškolský pedagog, zakladatel moderní české bakteriologie a virologie, starší bratr filosofa Jana Patočky. Po druhé světové válce se František Patočka osobně podílel na likvidaci epidemie tyfu v Terezíně a v šedesátých letech působil jako expert Světové zdravotnické organizace (WHO) v Indii a v Africe. Zabýval se zejména studiem anaerobních bakterií. V Československu zavedl metodu tkáňových kultur a učinil několik objevů ohledně viru chřipky a obrny. Publikoval přes sto odborných článků a v roce 1970 vydal vysokoškolskou učebnici „Lékařská mikrobiologie“.

– 15. 3. 1915 zemřel 35letý Herbert Masaryk, malíř, nejstarší syn Tomáše a Charlotty Masarykových. Herbert nebyl odveden do války ze zdravotních důvodů, zemřel na skvrnitý tyfus, kterým se nakazil od haličských uprchlíků v uprchlickém táboře v Borové u Poličky, kde maloval. Byl velmi talentovaný a přátelil se s malířem Antonínem Slavíčkem (1870-1910) i s jeho manželkou a třemi dětmi. Po Slavíčkově smrti, přátelství a snaha nahradit dětem otce, vedla Herberta ke sňatku s vdovou Bohumilou. Jeho rodina tím nebyla nadšena. Nevítala ani, že z jejich svazku se narodily čtyři děti; dospělosti ale dožily jen dvě dcery, Anna a Herberta, dva chlapci zemřeli v dětském věku. V Herbertově tvorbě převažují díla portrétní a krajinářská.

– 15. 3. 1975 zemřel Aristoteles Onassis, řecký rejdař a miliardář. Bylo mu 69 let. Stal se všeobecně známým nejen pro své bohatství, ale také vztahem nejprve s operní pěvkyní Marií Callasovou (1923-1977) a v roce 1968 svatbou s vdovou po americkém prezidentovi J. F. Kennedym Jacqueline (1929-1994). Onassis byl synem zkrachovalého obchodníka s tabákem a sám začal s tabákem podnikat. Úspěch ale měl až se svojí vlastní námořní flotilou, kterou převážel i ropu.

– 17. 3. 1845 byly patentovány obyčejné gumičky, dal si je patentovat Brit Stephen Perry. Moderní gumička se liší od patentované v tom, že pryž je vulkanizována a je odolnější a pružnější.

– 18. 3. 1915 – první světová válka: britské bitevní lodi Dreadnought se podařilo zničit německou ponorku U-29 při jejím útoku poblíže Scapa Flow v Orknejích. V ní s celou posádkou zahynul Otto Eduard Weddigen, obávaný 32letý ponorkový velitel císařského Německa.

– 18. 3. 1965 člověk prvně vystoupil do volného vesmírného prostoru. Byl to sovětský kosmonaut Alexej Leonov,  na 12 minut opustil kosmickou loď Voschod 2, ve které letěl s Pavlem Běljajevem. Připoután byl k lodi pět metrů dlouhým lanem. Při návratu ale měl velké potíže, protože v kosmickém vakuu se jeho skafandr nečekaně nafoukl. Proto se nemohl vrátit do kabiny jak bylo v plánu nohama napřed, ale musel hlavou napřed. V malé přechodové komoře se musel obrátit, aby zavřel vnější uzávěr. Bylo velké štěstí, že měl velmi dobrou fyzickou kondici, jinak by tento nikdy necvičený manévr v neohebném skafandru nezvládnul a do kosmické lodi by se nedostal. Kosmonauti měli potíže i při návratu na zem. Kvůli poruše automatiky převzal řízení Běljajev a podařilo se mu sice přistát, ale o jeden oběh později než bylo plánováno a o 2000 km od plánovaného místa. V zasněžené tajze bylo -25 °C, ale nakonec, přes všechny další velké problémy, vše dobře dopadlo.

– 18. 3. 1965 v Římě, v exilu zemřel Farúk I., egyptský a súdánský král, svržený při egyptské revoluci v roce 1952; bylo mu 45 let. Farúk se stal králem již v 16 letech, v roce 1936, kdy nebyl ještě dospělý a tak za něho téměř dva roky vládli regenti. Z počátku vlády byl Farúk štíhlý, ale později hodně přibral, vážil 136 kg a to mu zřejmě zkrátilo život. Je o něm také známo, že byl kleptoman, např. Churchillovi zcizil hodinky a prý připravil o medaile dokonce i mrtvolu íránského šáha Rezy Pahlaví!

– 19. 3. 1945 – druhá světová válka: u ostrova Kjúšú japonští kamikadze tak těžce poškodili letadlovou loď USA Franklin, že se již nemohla vrátit do aktivní služby. Při útoku zahynulo kolem 800 námořníků.

– 19. 3. 1965 na rakovinu plic zemřel v 63 letech Gheorghe Gheorghiu-Dej, rumunský politik různých nejvyšších státních postů po druhé světové válce. Po roce 1956, položil základy nezávislé pozice Rumunska. Nespokojený s reformami N. S. Chruščeva soustředil se na samostatnou politiku a zasloužil se o to, že už v roce 1957 odešla z Rumunska sovětská vojska. V posledních letech své vlády navazoval diplomatické vztahy se západními zeměmi. Přesto v Rumunsku nepřestaly politické represe, režim tam byl mnohem tvrdší než např. Titův v Jugoslávii.

– 20. 3. 1815 vstoupil Napoleon Bonaparte vítězně do Paříže. Z ostrova Elba, kde byl od května 1814 internován, mu cesta trvala necelý měsíc. Čekaly ho ale jen tři měsíce slávy.

– 20. 3. 1995 došlo k teroristickému útoku v tokijském metru. V ranní špičce bylo několik souprav tokijského metra zamořeno nervovým plynem sarinem. Útok provedli členové teroristické sekty Óm šinrikjó. Útok zaplatilo životem13 cestujících a pracovníků metra a tisíce lidí potřebovalo lékařské ošetření. Vůdce sekty, Asahara Šókó, byl odsouzen k smrti, popraven byl ale až v červenci 2018 spolu s dalšími 6 členy sekty.

– 21. 3. 1915 den po svých 59. narozeninách zemřel Frederick Winslow Taylor, americký strojní inženýr, který je dodnes pokládán za zakladatele a za prvního představitele klasické školy řízení. Původně byl kresličem, potom, co se projevily jeho řídící schopnosti se stal hlavním inženýrem. Věnoval se především organizaci práce a přišel se zásadními doporučeními ohledně její optimalizace. Rozebíral práci v časových snímcích a zkoumal pohyby při vykonávání určité činnosti. Následně podle výsledků nejlepších pracovníků normoval správný způsob provedení dané činnosti a optimalizoval i podobu pracovního náčiní (např. velikost lopaty).

– 22. 3. 1915 – první světová válka: do rukou Rusů padla jedna z největších pevností v Evropě – Přemyšl v Haliči. Po půlročním obléhání, pro zoufalý nedostatek zásob, 110 000 mužů rakousko-uherské armády se Rusům vzdalo…

– 22. 3. 2005 zemřel 58letý Clemente Domínguez y Gómez, španělský vzdoropapež, zakladatel a vůdčí osobnost tzv. Palmarské katolické církve, vzniklé v roce 1978. Jeho stoupenci byl prohlášen za papeže Řehoře XVII. On sám prohlásil, že je pravým papežem (a ne Jan Pavel II. vládnoucí tehdy Vatikánu), protože mu dal pomazání sám Bůh v roce 1978 po smrti papeže Pavla VI. V současné době je v Palmarské církvi papežem 59letý Petr III. V ČR tato církev registrována není.

– 23. 3. 1945 – druhá světová válka: Američané bombardovali nádraží a železniční opravny v Českých Velenicích. Tento a další den také bombardovali nádraží  a mosty v Českých Budějovicích. Počet obětí není uveden.

– 24. 3. 1905 zemřel 77letý Jules Verne, francouzský právník a spisovatel. Je spolu s anglickým spisovatelem H. G. Wellsem (1866-1946) považován za zakladatele žánru vědeckofantastické literatury. Ve svých dílech předpověděl celou řadu vědeckých a technických objevů, např. dálkové lety řiditelným balónem, velkorážní dělo, videofon, skafandr, kosmické cesty, elektrický motor, tank, vrtulník, atd. Po vystudování práv se nejprve živil prodejem akcií a hodně cestoval nejen po Evropě. Už v mládí Verne zkusil psát, ale až když začal spolupracovat s nakladatelem Hetzelem (1814-1886), který vymyslel souhrnný název pro Verneho dílo – Podivuhodné cesty – se dostavil úspěch. Teprve pak se Verne mohl věnovat jenom psaní. Jeho cesty měly „shrnout všechny znalosti zeměpisné, geologické, fyzikální, astronomické, tak, jak je shromáždila moderní věda, a zpracovat barvitým a poutavým způsobem…“. Zásadní byla Verneho spolupráce s Gabrielem Marcelem (1843-1909), knihovníkem francouzské Národní knihovny v Paříži. Důvodem bylo především to, že Verne uměl jen francouzsky a množství informací, které potřeboval, bylo dostupné pouze v cizích jazycích, které Marcel velmi dobře ovládal. Ke stálým Vernovým spolupracovníkům patřil také jeho bratr Paul (1829-1897), kapitán dálkové plavby, který měl podíl na všech knihách týkajících se moře a námořnictví. Syn Julese Verna Michel (1861-1925) se postaral o vydání otcova posledního románu Zatopená Sahara a poté knihou Maják na konci světa zahájil dlouhodobé vydávání dalších svazků Podivuhodných cest.

– 25. 3. 1655 u planety Saturn byl objeven měsíc Titan, druhý největší v naší sluneční soustavě (po Ganymedu u Jupitera). Objevil ho významný nizozemský astronom, fyzik a matematik Christiaan Huygens (1629-1695). Za čtyři roky (1659) Huygens popsal Saturnovy prstence. Ty sice pozoroval už v roce 1612 Galileo, ale považoval je za dvě tělesa u Saturnu, zvlášť když mu na nějaký čas zmizely, když se k nám Saturn naklonil hranou prstenců.

– 25. 3. 1945 – druhá světová válka: anglo-americké letectvo provedlo nálet na Prahu – na Vysočany, Libeň a Kbely a všude způsobilo vážné škody. Obětí na lidských životech bylo jen ve Kbelích 117.

– 25. 3. 1985 – český film Amadeus dostal Oscary: V rámci 57. ročníku udílení cen americké Akademie filmového umění za rok 1984 získali Oscara: režisér Miloš Forman v kategorii Nejlepší režie, architekt a výtvarník Karel Černý v kategorii Nejlepší výprava a dekorace a kostýmní výtvarník Theodor Pištěk v kategorii Nejlepší kostýmy.

– 26. 3. 1945 zemřel v Moskvě na plicní tuberkulózu v 62 letech Boris Michajlovič Šapošnikov, významný ruský a sovětský vojenský teoretik, maršál Sovětského svazu. Byl div, že se dožil tolika let, protože se zákeřnou nemocí bojoval od dětství. Od konce třicátých let byl jedním z hlavních Stalinových poradců ve vojenských otázkách.

– 26. 3. 1945 – druhá světová válka:  Američanům se podařilo, po víc jak měsíci tuhých bojů, dobýt japonský ostrov Iwodžimu (česky Ostrov síry, která se tam opravdu dobývala), ležící asi 1200 km jižně od Tokia. Nebojovalo se jen na Iwodžimě, problémy měly americké letadlové lodě, které čelily útokům japonských kamikadze. Slavnou se stala fotografie Joe Rosenthala ze vztyčování americké vlajky na tamní hoře Suribači. Ztráty v té bitvě byly ale strašné: na straně Američanů 6 821 mrtvých, 19 189 zraněných a 494 pohřešovaných; na straně Japonců přes dvacet tisíc mrtvých a 216 zajatých. V současnosti je pro vstup na ostrov potřeba zvláštní povolení.

– 26. 3. 1995 v Evropě vstoupily v platnost tzv. Schengenské dohody o volném pohybu osob, jimiž byly zrušeny pravidelné hraniční kontroly dnes mezi 29 signatářskými zeměmi. V ČR platí od roku 2007.

– 26. 3. 2015 pod vedením Saudské Arábie začala vojenská intervence proti Hútíům v Jemenu a dosud trvá.

– 27. 3. 1895 na problémy se srdcem zemřel tři dny před 59. narozeninami František Pošepný, geolog světového jména. Jeho stěžejní dílo „The Genesis of Ore Deposits“ (1893) jej proslavilo tak, že byl jmenován čestným členem vrcholné americké organizace ložiskových geologů a inženýrů American Institute of Mining Engineers v Chicagu. Pošepný ve svém díle popsal novou teorii vzniku rudných ložisek a dal základ k jejich vědeckému studiu. Kromě tohoto díla je Pošepný autorem více než stovky dalších odborných publikací. V Příbrami, kde na báňské akademii deset let (1879-1889) vedl katedru ložiskové geologie, dosáhl profesorského titulu. Během pedagogické činnosti se věnoval výzkumu příbramského rudného revíru a výskytům zlatonosných rud ve středních Čechách.

– 28. 3. 1995 zemřela 87letá Anna Hostomská, hudební redaktorka, spisovatelka a překladatelka. V letech 1929 až 1962 působila v čs. rozhlasu a připravila velké množství populárních hudebních pořadů.

– 28. 3. 2015 zemřel 80letý Miroslav Ondříček, kameraman, pedagog na pražské FAMU, jeden z tvůrců tzv. České nové vlny, dlouholetý spolupracovník Miloše Formana (1932-2018). Ondříček byl nominován i na Oscara (ale stal se jen držitelem Českého lva). Jeho syn David Ondříček (*1969) je režisér a producent.

– 29. 3. 1875 došlo na Islandu k erupci sopky Askja, ležící ve středu islandské Vysočiny. Do atmosféry se uvolnilo velké množství sopečného popela a plynů, které zamořily téměř celý Island a na nějaký čas zakryly slunce. Do této doby byla sopka neznámá. Oblast kolem ní je nehostinná a byla využívaná na tréninky amerických kosmonautů v programu Apollo.

– 30. 3. 1925 zemřel 64letý Rudolf Steiner, rakouský filosof, literární kritik, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Byl mj. zakladatelem nové umělecké formy – eurytmie, což je druh pohybového umění

– 30. 3. 1945 – druhá světová válka: Rudá armáda osvobodila polský Gdaňsk. V přístavu ukořistila 45(!) ponorek; celkem se tam vzdalo na deset tisíc německých vojáků.

– 31. 3. 1855 zemřela 38letá Charlotte Brontëová, jedna z pěti sester Brontëových, anglická spisovatelka. Její romány (i jejích sester) jsou klasickou anglickou literaturou. U nás byl oblíbený její román Jana Eyrová.