Druhý pohled z 1.10: Zvládnou leda tak Moldávii

Nikdo nikdy nevyhlašuje volby proto, aby se vzdal moci. Volby jsou vyhlašovány výhradně proto, aby potvrdily dosavadní moc. Kdyby hrozilo nebezpečí, že volby dopadnou jinak, byly by zrušeny, zmanipulovány apod. A pokud by existovala síla schopná přinutit vládu k férovým volbám, pak by skutečnou vládou byla ta síla. Dávalo by smysl se na ní obracet i v jiných věcech než jen volby.

Můžeme doufat, že v nadcházejících českých volbách bude odstraněna Fialova vláda, pouze proto, že moc liberální oligarchie eroduje a posiluje jiná mocenská struktura.

V Moldávii si naopak udržela své postavení vládnoucí moc.  Zakázala dvě opoziční politické strany, zabránila části voličů v přístupu do volebních místností, nepustila do země nezávislé pozorovatele, pak tam bylo pár nepravidelností při sčítání a podařilo se dotlačit výsledek na 50,2: 49,8 (proevropské síly versus nacionalisté).

Důkladně to včera popsal Pavel Šik.

Nemá smysl se rozčilovat. Tak přece vypadá běžný výkon politické moci.  A nechovají se tak jenom liberálové. Druhá strana by udělala totéž, kdyby měla tu možnost a potřebovala to. I když se dnes dušují, že oni nikdy.

Zajímavé ale je, kolik energie a úsilí tomu evropské aparáty musely dát, včetně zapojení vrcholných představitelů jako Emanuela Macrona.  Přitom Moldavsko má 2,5 milionu obyvatel (tedy asi jako samotná Vídeň), nejsou tam žádné významné suroviny, žádný klíčový průmysl, neleží na strategickém místě, odkud by se daly kontrolovat cesty nebo průplavy. Těžko hledat někoho stejně bezvýznamného jako Moldávie. Však taky zbytek světa tu záležitost vůbec nezaznamenal.

Před pár lety by tam Sorosova otevřená společnost poslala nějaké studentské aktivisty, větší význam ta země nemá. Teď je to maximum, co dokážou liberální elity ještě zvládnout a největší úspěch za několik let.