Druhý pohled z 1.11.: Psychopatie mladosti
„Přibývá studií, které mapují výskyt osobnostních rysů mezi stoupenci jednotlivých ideologií. Třeba LGBT, feminismus a klimatické hnutí má mezi svými stoupenci hodně exhibicionistů (nemusí se to projevovat sexuálně). To je jasné každému, kdo vidí videa z jejich akcí. Jenže pozor. Výzkumy ukazují ,že je tam taky hodně psychopatů. Dost na to, aby to ovlivnilo celkový ráz těch politických hnutí,“ napsal jsem na konci září.
Dobrá zpráva je, že to nemusí být tak zlé, jak to vypadá na první pohled. Výzkumy totiž ukazují, že síla patologických rysů se během života mění. Maxima dosahuje ve dvaceti, pak slábne až do šedesáti a na té nejnižší úrovni už zůstane. Samozřejmě v průměru. Nicméně vyplývá z toho, že když vidíme dvacetileté aktivisty, procházejí svým nejhorším životním obdobím.
To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč s postupujícím věkem zájem o klimatický či genderový aktivismus klesá. Vedle životní zkušenosti a vedle toho, že někteří vidí, že tam neudělají kariéru. Samozřejmě, že existují i starší aktivisté. Ale jsou to jednotlivé postavy. Někdy životní zkrachovalci, někdy v roli vůdců a inspirátorů těch mladých. A pak také starší ženy – u nich je to dáno tím, že obdivují své zfanatizované děti. To jsou ty maminky, co mají pocit, že když jejich dcera ječí někde na náměstí a dostane se do televize, udělala vlastně úžasnou kariéru.
Dost možná to taky ukazuje, že nostalgické vzpomínky na zdvořilé a rozumné mladé lidi předchozích generací nejsou realistické.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.
