Druhý pohled z 11.1.: Proč se elity nebojí islámu

Na sociálních sítích můžete vidět třeba tuhle zfanatizovanou muslimku, jak jásá nad „legendárním“ hrdinstvím, s jakým hrdlořezové z Hamásu předloni podřezávali, upalovali, znásilňovali, unášeli atd. Jásá i nad tím, že takové grandiózní činy určitě způsobí, že miliony dalších lidí se přikloní k islámu. To je dogmaticky správné – sám Mohamed opakovaně doporučoval, že lidé se mají k islámu přidávat především ze strachu (před násilím muslimů).

To by samo o sobě nebylo příliš zajímavé, kdyby to nebyla – švagrová Tonyho Blaira! (premiér 1997 – 2007, neúspěšnější britský politik od Margarethy Thatcherové). A není to nic výjimečného. Tisíce členů britské mocenské a finanční elity konvertovaly k islámu a z mnohých se stali radikálové.

To odpovídá na otázku, jak mohou  britské elity podporovat islamizaci. Mohou ji podporovat, protože svou vlastní budoucnost vidí jako islámskou.

Připomínám, že v podstatě všechny muslimské země despotickou vládu, a pokud se vládce rozhodne, že on sám ve svém osobním životě (a v životě úzké elity) bude veškerá islámská pravidla ignorovat, nikdo se neodváží ani ceknout. Šaríja je pro ty dole.