Druhý pohled z 23.1.: Konec asketismu
Asketismus byl odjakživa výrazným prvkem sociálního života. Nejde o to, že se někdo v něčem uskromní, ale že to musí být okázalé. Všichni musí vidět, že se tenhle člověk omezuje. Jinak nemá asketismus význam. Vždycky je to společenská věc.
Asketismus pokaždé začíná mezi nejbohatšími, což je logické, a nikdy nepropadne až úplně dolů. Chudí lidé se skromností nemohou odlišit od svého okolí. Takže vládce sedí ve svém luxusním paláci a omezuje se v jídle. Guru si postaví v luxusní zahradě své vily skromnou chýši, ale využívá zázemí luxusní vily. Pochopitelně, kdyby se toho bohatství vzdal a šel cestou bídy, za chvíli by o něm nikdo nevěděl.