Druhý pohled z 29.1.: Konzervativní dogmata počtvrté

Po pár týdnech se opět vracím (již počtvrté) k dogmatům hlubokého konzervatismu. Co to znamená být konzervativcem, pokud by to mělo být něco hlubšího a promyšlenějšího než jen odmítání současných liberálních výstřelků? Vycházíme přitom ze sady bodů, jak je popsal Arnold Kling (zde.)

• Za prvé. Každý člověk je svou podstatou beznadějně zkažený a potřebuje přísné zacházení. Když lidem povolíte, vede to ke katastrofě.
• Za druhé. Společenské problémy jsou principiálně neřešitelné. I to, co může na první pohled vypadat jako řešení, o tom se dříve či později ukáže, že to v lepším případě nefunguje, v horším případě přináší ještě mnohem větší zlo.
• Za třetí. Reformy zpravidla rozbijí něco, co dobře fungovalo (jenom jsme o tom nevěděli) a nahradí to něčím, co nefunguje.

A pojďme ke čtvrtému Klingovu bodu: Účinná státní moc nevyhnutelně vede ke zkorumpovanosti vládců. 

Tomu není co vytknout, jenže z toho nevyplývají žádné důsledky. Každá stání moc přináší pokušení zneužití moci. Větší státní moc přináší ještě větší pokušení moci. A někteří vládcové tomu pokušení podlehnou.

Něco jako kontrolovaná státní moc neexistuje a existovat nemůže. Pokud má na moc někdo dozírat, pak ten někdo musí být ještě mocnější (a tudíž bude čelit ještě většímu pokušení zneužití). Pokusy postavit proti sobě několik typů moci, které se budou navzájem kontrolovat, ty se nikdy nepodařilo převést z teoretických pouček do života

Nakonec tedy zůstává jen dilema: Když je státní moc velká, nevyhnutelně vede ke korupci. Když státní moc není velká, pak nedokáže účinně bojovat proti hrozbám, stát se nakonec  rozpadne a obyvatelé se stanou lovnou zvěří. Situace častá ze starověkých dějin, kdy rozpad státu znamenal vyhlazení obyvatel nebo jejich prodání do otroctví, vlastně ukazuje obecnější princip.

Tady ale musíme Klingovi vytknout, že není dost přesný. Postoj, který připisuje konzervativcům, je spíše liberální. Konzervativci jsou v té věci rozpačití. Někteří přebírají liberální pohled, jiní podporují velkou a v zásadě neomezenou státní moc jako menší zlo.

Vlastně jsme narazili na něco velmi hlubokého, z čeho konzervativní myšlení vychází: některé problémy jdou napříč dějinami a jsou z principu neodstranitelné. Jen se je občas podaří dočasně zmírnit. Třeba zneužívání moci.

Neměli bychom ale podléhat pocitu, že to platí o všech problémech lidstva.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.