Druhý pohled z 30.1.: Byl by diktátor – manekýn pohromou?

Dlouhodobě mám za to, že všechny státy západního civilizačního okruhu by se potřebovaly posunout od čistě oligarchického vládnutí k výraznější roli jedné osoby, ať už mu budeme říkat král, prezident nebo diktátor. Tak to fungovalo v dobách poválečného rozmachu, kdy Západ prožíval své nejlepší období. Byla to doba hospodářského růstu, vzdělanosti, šťastného života a také velkých politických osobností, které vládly spíše svým charismatem a osobní mocí než ústavními pravomocemi. Samozřejmě fungovaly parlamenty, ale ty silné osobnosti hrály zásadní roli.

Pokud to bylo extrémní, pak v poslední generaci převládl extrém opačný. Vládnutí je čistě kolektivní, res. davové, a pokud se objeví osobnost převzít aspoň díl celkové odpovědnosti, okamžitě tu máme ječení o diktatuře.

O tom jsem napsal dost, ale občas dostávám otázku: Chtěl byste větší pravomoci pro výrazné osobnosti u vědomí toho, že ty větší pravomoci získá i Petr Pavel?

Ano, chtěl! A to minimálně ze tří důvodů.

Za prvé. Oligarchické vládnutí je zlem samo o sobě. Přináší více bezohlednosti i více neschopnosti řešit problémy. Pokud už tedy vládnou liberální demokraté, ať raději vládnou skrze diktátora než skrze dav. V nejhorším případě to bude stejné.

Za druhé. Jestliže Petr Pavel (resp. jeho loutkovodiči) nemá sám dost pravomocí a je nucen se obracet o podporu na někoho dalšího, pak si všimněte, že se nikdy neobrací ani na lid ani na vítěze parlamentních voleb. Obrací se výhradně na liberální oligarchii. Tedy na ty, kdo ho vyslali a prosadili. Jeho rozhodnutí budou stejná, ať bude jednat sám nebo s nimi.

Za třetí. Hypotetický diktátor Pavel by se v boji o moc utkával s jinými potenciálními diktátory. To by byla politicky úplně jiná situace než Andrej Babiš proti davu. Právě taková hra se totiž hrála v závěru minulých prezidentských voleb. Zda dav nakonec vynesl Pavla nebo Nerudovou nebo kohokoliv jiného, to je lhostejné.

Ve  zkratce, způsob vládnutí je v tuto chvíli větším zlem než konkrétní osoba.

Nicméně připomínám, že můj názor je lhostejný. Skutečná osobnost nepotřebuje, aby ve veřejné debatě převládl názor pro více pravomocí. Návrat krále přece spočívá v tom, že král přijde a moc si prostě vezme.