Druhý pohled z 16.8.: O ztrátě schopností komplikovaněji

Přidávám drobné doplnění ke včerejší poznámce o společenském pokroku. Vyšel jsem z Curtise Yarvina a navrhl, že je užitečné oddělovat zlepšování života dané pokročilejšími technologiemi od zlepšování života daného lepší organizací společnosti, lepším vládnutím apod. Z toho, že dnes máme iPhony a před generací jsme je neznali, nevyplývá, že dnešní ekonomický a politický režim je lepší než ten minulý.

Při tomto pohledu ovšem musíme zohlednit jeden podstatný a všudypřítomný aspekt. S každou novou technologií a vlastně s každým zlepšením života přichází určitá ztráta schopností. Středověcí rolníci by patrně nepřežili, kdyby měli pomocí klacků a pazourků bojovat se šavlozubými tygry a jeskynními medvědy. Dělníci 19. století by patrně neobstáli v raném středověku. A většina z nás by nezvládla život, jaký byl před vynálezem elektřiny a spalovacího motoru.

Určitá ztráta schopností tedy není příznakem úpadku, pokud je vyvážena získáním jiných schopností. Těmi novými schopnostmi nemusí disponovat přímo jednotlivci. Může jít o lepší společenskou organizaci, efektivnější dělbu práce a lepší schopnost spolupracovat.

Logická námitka: Pokud ztráta schopnosti ulovit mamuta není úpadkem, proč by měla být za úpadek považována ztráta schopnosti spočítat trojčlenku? Odpověď: Ztráta schopnosti spočítat trojčlenku nemusí být pokládána za úpadek, pokud bude vyvážena získáním jiné schopnosti, která rozšíří naše technické možnosti, zvýší efektivitu a blahobyt, prodlouží život, zvýší bezpečnost a stabilitu apod. A pozor! Moudře spravovaná společnost dbá i na růst schopností jednotlivců a na připravenost na různé krizové situace.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.