Druhý pohled

Která z následujících tezí o izraelsko-muslimském konfliktu platí? „Nejbrutálnější z válek jen podněcuje takovou míru spalující nenávisti vůči Izraeli, která slouží jako náborový nástroj pro terorismus, pro Hamás nebo jeho budoucí nástupce.“ Nebo spíš? „Jakýkoliv náznak smířlivosti nebo slabosti slouží jako náborový nástroj pro Hamás a jeho budoucí nástupce.“ Obě ta tvrzení znějí silně, ale nemohou být pravdivá obě ...

Po páteční poznámce a následné bouřlivé reakci se znovu vracím k tématu scifi versus fantazy. Co je pro nás nejzajímavější, jestli se hrdina snaží získat meč ukutý za prastarých velkolepých časů (jaký by v naší úpadkové době nemohl být vytvořen) nebo jestli se snaží vynalézt zbraň, jaké dosud nebylo. Co rozhoduje o tom, kterým směrem se rozběhne ...

Jak se pozná, jestli je nějaké jednání akceptovanou součástí politického režimu nebo jestli se jedná o poruchu? Moji čtenáři odpověď znají. Poznáme to podle toho, jak režim reaguje. Jestli následuje reakce, která opravdu vede k odstranění té poruchy a ve které se angažují i příslušníci mocenské elity. Třeba to, že politici berou úplatky, není nehodou, ...

Je normální, že mladí volí trochu jinak než staří (v průměru) a že ženy mají trochu jiné politické názory než muži (v průměru). Ale nikdy předtím nebyly politické rozdíly mezi pohlavími tak obrovské jako v současné době. Ženy častěji studují vysokou školu než muži, vydělávají více (propagandu o údajném mzdovém rozdílu ve prospěch mužů neberte vážně) ...

Opět postřeh Curtise Yarvina. Volby nemohou vést k výměně vládnoucí moci prostě proto, že jenom část vládnoucí skupiny je uvnitř politické sféry. Volbami je tedy možné vyměnit její část (poslance, ministry), další část do určité míry (státní úředníky, vysoké soudce apod.) a další vůbec (šéfy neziskovek, manažery investičních fondů, velkých podniků apod.) Ani to nejvíc drtivé ...

Hloubavý čtenář, kterého jsem tu už jednou zmínil, poslal taky poznámku k technologickému optimismu. Navrhl možnost, že optimismus byl nahrazen temnými dystopickými vizemi, protože managementy používají nové technologie výhradně proti lidem a protože se kvalita výrobků neustále zhoršuje – navzdory technologickému vývoji. „Dalo by se říct že jsme od společnosti sci-fi románů postoupili k společnosti fantastiky, ...

Když žijeme v úpadkové fázi vývoje, pak to znamená, že pamatujeme doby, kdyby byly poměry lepší. Nikoliv v nějakém nostalgickém smyslu (v každé změně můžeme najít negativní aspekt), ale některé věci jsou jasně, jednoznačně a měřitelně horší. O tom tady píšu dost často. Tentokrát k tomu přidávám myšlenku Curtise Yarvina, který upozorňuje na častou společensko-politickou chybu. ...