Druhý pohled

Všichni jsme mnohokrát slyšeli, že lidé v chudých zemích žijí šťastnější životy, protože se tolik nehoní za penězi a kariérou. Jenže mezinárodní výzkumy ukazují přesný opak. A že jich je spousta. Když pomineme další faktory, čím chudší země, tím častěji se vyskytují povahové rysy jako úzkostlivost a psychická nestabilita. Můžeme z toho usuzovat, že i v ...

Dočetl jsem Prolomení hradeb dvojku – prostě skvělá a čtenářsky přívětivější než jednička. Mám rád kulatá čísla (i holky), tak jsem dumal, co by mohlo být dvacátým doporučením vlastencům,“ píše mi jeden čtenář. Odkazuje na poslední kapitolu, kde jsem uvedl výčet 19 činností, které – ačkoliv působí jako nenápadné soukromé záležitosti – mění politické poměry. ...

Ekonomické ukazatele, které by opravdu měřily ekonomický růst či rozvoj, by obsahovaly (nebo nějak vyjadřovaly) následující: Kolik se toho v zemi reálně vyrobilo či vypěstovalo. Měřeno v kusech, tunách, hektolitrech či řádcích programovacího kódu, počtu vydaných obědů, případně dalších jednotkách. Objem ekonomiky v domácím vlastnictví (to, co patří reálným českým lidem, kteří mají dlouhodobý zájem na rozvoji ...

Kolem ztráty technologického optimismu se rozbíhá zajímavá diskuze. Velmi to vítám, protože je to aspekt, který pokládám za mnohem významnější než třeba změny v sexuálním chování, které přitahují hodně pozornosti, ale dopad na reálný vývoj společnosti je malý (pokud vůbec nějaký). Cituji z dopisu čtenáře Petra Habaly: „Zajímavější mi přijde vyjádřit se k hypotéze, že úpadek ...

Ekonom Arnold Kling nedávno v hodně zajímavém textu upozornil na nezamýšlený aspekt propagace progresivistických ideologií. Když si bankéři a finančníci ochočili radikální skupiny a když společně ovládli provozovatele sociálních sítí, prosadili si algoritmy, které zvýhodňovaly názory propagující multikulturní, genderové a další podobné ideologie. Příslušné názory se tedy víc šířily, ale dosah takové změny byl omezený. ...

Po spoustě pochmurných zpráv kolem umělé inteligence přichází jedna částečně pozitivní. A sice výzkum, který proběhl mezi uživateli Substacku. Substack je sociální síť, kam věší svoje texty asi 50 tisíc autorů – od superosobností jako Curtis Yarvin, Jonathan Haidt či Big Serge (z těch, které tu nejčastěji cituji) až po studenty filosofie. Výzkum se zabýval tím, ...

Posílám shrnutí příspěvku, na jednu podzimní konferenci. Ten příspěvek ponese název „Výchova k bolestínství nebo k psychické odolnosti?“ Oživuje to otázku, kterou občas dostávám – jaká je vlastně moje odbornost. Jednou píšu na vyloženě sociologické téma, pak zmíním něco z ekonomie, potom něco psychologického, pak se dotknu neurovědy, připomenu něco z dějin, samozřejmě aplikovaná logika, ...