Druhý pohled

  • Druhý pohled z 2.2.: Otázky nad Staromákem
    Na současném dění kolem prezidenta je nejskvělejší to, že jej můžeme úplně ignorovat. Bez ohledu na to, co ti lidé povykují na kterém náměstí, nebude to mít ani ten nejmenší vliv na naše životy. Nicméně je zajímavé to pozorovat. Co vede desetitisíce lidí k tomu, že místo aby byli někde na horách nebo třeba doma s ...
  • Druhý pohled z 2.2.: „Startovači“ a civilizace
    Evoluční psychologové důsledně rozlišují mezi proaktivní agresí a reaktivní agresí. Při každé z nich se aktivují jiné okruhy v mozku a platí jiná pravidla chování. Proaktivní agrese je vždy záměrná a téměř vždy do určité míry plánovaná. Vždy v ní jde o dosažení nějakého cíle. Zdá se, že během vývoje lidstva se příliš nemění. Snad jen ...
  • Druhý pohled z 1.2: Falešná hra na místní komunity
    Postřeh Curtise Yarvina: Všimněte si, jak se změnila role místních úřadů. Za starých časů žila obec či místní komunita v podstatě pro sebe. Člověk žil v Dolní Lhotě, pracoval v Dolní Lhotě, chodil do hospody v Dolní Lhotě a nakupoval v Dolní Lhotě. Stát neměl důvod zasahovat do místních věcí. Později místní úřady integroval do svého ...
  • Druhý pohled z 1.2.: Deregulační naivita
    Politická diskuze posledních desetiletí je formována představou, že deregulace může přinést řešení bytové krize. Když budou stavební povolení vydávána rychleji, když budou předpisy méně přísné, když bude méně omezení kde stavět, tak to povede k lepší dostupnosti bytů. Jenže je to tak opravdu? Bylo to vyzkoušeno? A srovnání kupříkladu Itálie se Švédskem nic neříká, protože ...
  • Druhý pohled z 31.1.: Co by se učilo v ideální škole
    Kdyby mohl být prosazen optimální výukový program pro děti a mladé lidi, tak aby odpovídal jejich psychickému vývoji a zohledňoval, co člověk v životě potřebuje, vypadal by následovně. Nejdříve matematika, přírodní vědy a základy techniky. Postupně od naivně dětskému po pokročilé. To je rozhodující pro formování mozku. Navíc kdo nezíská základy těch disciplín v raném věku, ...
  • Druhý pohled z 31.1.: O vnímání mravního úpadku
    Američtí sociální psychologové Mastroianni a Gilbert si dali práci s tím, že srovnali data z různých výzkumů, nakolik lidé vnímají svou dobu jako mravně úpadkovou (proti době o generaci dříve). Dostali se k datům ze šedesáti zemí z různých civilizačních okruhů sesbíraných během sedmdesáti let. Asi nepřekvapí, že téměř každý má pocit, že za jeho ...
  • Druhý pohled z 30.1.: Církev a islám
    Zajímavé výsledky přinesl výzkum organizace Theos, která se zabývá rolí náboženství v britském veřejném životě. Lidé, kteří se hlásí ke křesťanství, jsou o něco víc naladěni proti masivní muslimské migraci než běžná veřejnost. Jenže, když se respondenti rozeberou detailně, ukážou se dvě rozdílné skupiny. Ti, kdo si to zaškrtávají kolonku náboženství v dotaznících, do kostela dorazí ...
Další glosy