Druhý pohled

V jakém věku jsme mentálně na vrcholu? Samozřejmě záleží na tom, jak definujeme vrchol.  Dva psychologové (Australan a Polka) si jej definovali jako schopnost činit správná rozhodnutí a nedělat chybná rozhodnutí. Sesypali data ze všech možných výzkumů z celého světa (takové sesypávání je pokaždé metodicky trochu na pováženou) a výsledek potvrdil, že fluidní inteligence (velmi ...

Dostal jsem několik dotazů na větu, kterou jsem napsal v poznámce o indikativním plánování: „V duchu slyším otázku, jak může být vláda moudřejší než trh. Odpověď je snadná: na úrovni národního hospodářství platí, že i ti nejhloupější vládci nebo státní úředníci jsou chytřejší než trh.“  Byla to nadsázka? Nebyla! Zkusme začít přirovnáním. Máme hromadu cihel, pytlů s betonem, ...

„Demokracie je nejhorší formou vlády – kromě všech ostatních, které byly dosud vyzkoušeny.“ Tento památný výrok Winstona Churchilla se hodí na nástěnky a při jeho recitování si můžeme připadat vznešeně. Je s ním ale jeden problém. Nic neznamená. Pod nálepkou demokracie najdete spoustu politických systémů, přičemž některé z nich opravdu jsou velmi rozumné a dobře se ...

Příliš silné politické rozdělení má mnoho nevýhod. Jednou z nich je to, že obě strany jsou motivovány podporovat úplné magory, jakých bychom se za jiných okolností štítili. Ti lidé se tak stávají součástí normálního života různých bublin, a jejich způsoby i myšlenky ničí to prostředí, ve kterém se pohybují. Myslím, že protistrana zpravidla nedoceňuje jejich význam. ...

Tentokrát (asi poněkud nezvykle) citát Miroslava Kalouska: „Léta jsem žil v bludu, že skalní voliči současných vládních stran (budoucí opozice) jsou více kritičtí a přístupní věcným argumentům, než skalní voliči současné opozice (budoucí vlády). Není tomu tak. Oba tábory jsou naprosto stejné jako fans v kotle na fotbale. Vlastním faulům se tleská, na cizí se píská, ...

Předevčírem jsem tu připomněl, že největší podpora násilných řešení politických konfliktů byla tradičně typická pro nemajetné manuálně pracující vrstvy. A to navzdory tomu, že pachateli jednotlivých násilných činů (např. atentátů na významné politiky nebo jejich únosy) byli často studenti či profesionální intelektuálové. Jenže tihle lidé se často cítili samozvanými představiteli dělnické třídy. Tehdy se tomu ...

Poznatek ze sobotního semináře s Ilonou Švihlíkovou. Může vláda systematicky řídit hospodářství, aniž by se uchýlila k centrálnímu plánování? Samozřejmě! V západoevropské poválečné ekonomice to byla naprostá samozřejmost. Indikativní plánování. V režimu centrálního plánování státní autorita přiděluji úkoly každému jednotlivému podniku: Kdo má co vyrobit, kdo má co odebrat a kolik má za to zaplatit. V ...