Nezařazené

Ekonomové odcházejí, břídilové přicházejí. Do české politiky

Vládní strany i “odpovědná opozice” ztrácejí po slušnosti a poctivosti i schopnost řešit ekonomické problémy

Tak za sebou máme další sjezd ODS. Straníci jsou opět nadšení z projevu předsedy Fialy a opět mají pocit, že strana jde nahoru. Všichni ostatní opět říkají, že je to úplně k ničemu. To je i můj pocit, ale letos musím poprvé zohlednit, že jsem i politickým konkurentem a že moje vnímání může být tudíž kreslené.  Přesto pokládám – tak jako jiné roky – za nespravedlivé pokřikování o tom, že ODS je údajně rozkrádací stranou. Nejsou žádné důvody, proč bychom měli věřit, že funkcionáři ODS kradli víc než sociální demokraté nebo lidovci. A to nemusíme ani připomínat ani ANO, jehož majitel v této oblasti dosáhl úrovně, jakou si neodvážili představit ani ti nejcyničtější tuneláři.

Jako člověk, který ODS mnoho let volil, si ale všimnu něčeho jiného. ODS byla vždy stranou ekonomických expertů. Vždy to byla její nejsilnější stránka. Jenže časy se mění. Někteří dobří ekonomové museli odejít, protože se zapletli do rozkrádání (Martin Kocourek), jiní byli ze strany fakticky vyhozeni, protože nesouhlasili s Topolánkovým eurohujerstvím (Vlastimil Tlustý).

ODS byla vždy stranou ekonomických expertů. Vždy to byla její nejsilnější stránka. Jenže časy se mění.

Fialovská parodie na Keynese

Destrukce ekonomického myšlení ODS došla až tak daleko, že když předseda vyslovil na sjezdu přesvědčení, že v době krize má vláda zubožené podniky dorazit zvýšením daní, nikdo neprotestoval. Pochopitelně nikdo neprotestoval ani proti druhé části myšlenky – v době rychlého růstu, kdy zisky rostou a daně tolik nebolí, mají být naopak snižovány. To už není ani keynesiánství. To je ta nejstupidnější parodie na levicové myšlení. To už není jen o tom, že Petru Fialovi chybí základní ekonomické znalosti. Je to především příznak toho, že nikoho takového nemá ve svém týmu.

Takže se pak nemůžeme divit ani dalšímu návrhu s potenciálem poškodit české národní hospodářství. Lidé z ODS chtějí opět překopat daňový systém, změnit počet pásem DPH a překopat mzdovou agendu. Kdyby straničtí funkcionáři měli za sebou podnikovou zkušenost, věděli by, že neustálé změny předpisů vadí víc než absolutní výše daní. Takže co dělá ODS? Navrhuje další totální změnu. Pro podniky by to znamenalo tisíce hodin strávených na školení účetních a miliony utracené za změnu informačních systémů. To je ta pomoc od konzervativní pravicové strany?

Kdyby straničtí funkcionáři měli za sebou podnikovou zkušenost, věděli by, že neustálé změny předpisů vadí víc než absolutní výše daní.

Mimochodem, stejnou posedlost změnami vykazují i Svobodní, což původně taky bývala strana, jejíž devizou bylo kvalitní ekonomické myšlení. Ale pochopit, že stabilita ekonomického prostředí je větším přínosem než daňový systém vyladěný k teoretické dokonalosti, to je i nad jejich síly.

Hloupost v Brně

Jenže to není jen problém ODS a jejích napodobenin. Máme tu i stranu, jejíž majitel se vytahuje praktickými podnikatelskými zkušenostmi. Nebudu se teď šířit o té děsivé ostudě zvané kontrolní hlášení, kdy sám ministr Babiš uznal, že zavedl zpackanou věc a že je problém jen v tom, že ji teď neumí dost rychle opravit. Tisíce účetních a majitelů firem to věděly dlouho dopředu. Škoda, že se nezeptal.

Ale korunu nasadilo svému ekonomicko-sociálnímu břídilství ANO v Brně, když se nechalo slyšet, že podpoří nápad Žít Brno rozdávat bezdomovcům byty. Zapomeňte na desítky let splácení hypotéky, v Brně bude stačit párkrát přespat v parku a byt bude váš.

Zapomeňte na desítky let splácení hypotéky, v Brně bude stačit párkrát přespat v parku a byt bude váš.

Kdyby se ti dobří hospodáři podívali do základní literatury nebo použili selský rozum, viděli by, k čemu to nutně povede. Mladá dvojice potřebuje byt, mládenec se zaregistruje jako bezdomovec a byt prostě dostanou. Po čase začne magistrát bezdomovectví kontrolovat, takže mládenec na čas odejde za zaměstnání, bude se pravidelně ukazovat na bezdomoveckých místech a byt bude jejich (sprchovat se může chodit domů a stejně tak přespávat, když bude moc zima). Nakonec v Brně zjistí, že mají víc bezdomovců než obyvatel. Ale to by pořád ještě nebyla taková katastrofa. Když je magistrát schopen platit neomezený počet bytů, a když mu to občané tolerují, proč ne. Ono se nakonec stejně ukáže, že většina těch obdarovaných bezdomovců jsou příbuzní lidí z magistrátu a že ty byty jsou obratem prodány nebo pronajaty.

Taxíkáři a švadleny to věděly

Horší bude dopad na lidi, co jsou sociálně na hraně. Jim dává brněnský experiment jasnou zprávu: Když klesnu ještě hlouběji a zůstanu tam nějakou dobu, získám nakonec byt. Pád k sociálnímu dnu se tedy začne vyplácet.  A možná na konci skutečně bude občas nějaký byt. Ale většina skutečných bezdomovců byt stejně nezíská, rozeberou si je brněnští aktivisté a sem tam nějaký islámský radikál. Takže skutečným sociálním případům zůstane jen zničený život. A kdyby nějaký bezdomovec skutečně získal byt, nejspíš nebude schopen se o něj starat, pravidelně platit složenky a zabránit přistěhování party dalších. On totiž normální život chce jisté návyky a život na ulici zpravidla neprospívá jejich udržení. Proto je chráněné bydlení po přechodnou dobu tak důležité.

Takže utracené stovky milionů a lidé v horší situaci. To je něco, co mohou vymyslet jen totální břídilové. A co se nemohlo stát, kdyby si aspoň občas přečetli nějakou chytrou knihu. Nebo kdyby se zeptali libovolného soustružníka nebo švadleny. Ti by jim i bez čtení řekli předem, že to nemůže fungovat.

Lidé, kteří dnes působí v politice a kteří se prezentují jako podnikatelé, ve skutečnosti nikdy nevedli ani trafiku nebo květinářství. Ani nepodnikali s vlastním taxíkem.

Čímž se dostáváme k jádru problému.  Lidé, kteří dnes působí v politice a kteří se prezentují jako podnikatelé, ve skutečnosti nikdy nevedli ani trafiku nebo květinářství. Ani nepodnikali s vlastním taxíkem. Pak si mohou snadno myslet, že skutečná práce spočívá v tom, že umím zavolat Standovi nebo Bohoušovi, aby přisypal pár miliard.  Nedivme se, že když takové lidi pustíme k řešení skutečných problémů, dopadá to podle toho.