Články

Ivo Budil: Lze zachránit Trikoloru?

Mezi většinou politických komentátorů zavládl konsensus: Trikolora neuspěla ve svém záměru stát se relevantní politickou silou. Jestliže její dosavadní volební výsledky mohly být označovány za „ušlechtilý sen, jenž selhal“, další účinkování zmíněného hnutí na politické scéně může záhy vzbuzovat útrpnost a posměch. Sepětí ctižádostivého a výkonného jedince s určitou politickou stranou je vesměs motivováno jeho snahou získat společenský kapitál pro kariérní vzestup. Kdo by dnes chtěl ještě investovat svůj čas, intelekt a dobrou pověst do Trikolory?

Co nám zbývá? Častým útočištěm zoufalců a zkrachovanců je dav. Opájet se přízní zástupů je orgiastický zážitek, který vnáší do politického života cosi archaického, kmenového a magického. Souhlasné výkřiky a potlesk početného davu mohou vyvolat pocit skutečné politické moci a triumfu. Je to ale iluze. Trvalá a konstruktivní politická moc se nedobývá příklonem k davové extázi a iracionalismu. Mikuláš Minář by o tom mohl mnohé vyprávět. Špatně pochopený trumpismus není vhodnou inspirací pro žádoucí proměnu české společnosti obdobně, jako jí nebyl před lety thatcherismus.

Špatně pochopený trumpismus není vhodnou inspirací pro žádoucí proměnu české společnosti obdobně, jako jí nebyl před lety thatcherismus.

Proč vznikla Trikolora? Z oprávněného pocitu, že se blíží důležitý politický a ideologický střet, který na dlouhou dobu určí osudy České republiky, a že je třeba být na zmíněný zápas připraven. Naše vítězství vyplyne z naší kognitivní a mentální síly, pochopení povahy historické výzvy a poznání protivníka.

Kdo je naším rivalem? Zástupy prodejných politiků, novinářů, expertů a veřejných činitelů, kteří se snaží pro svůj prospěch vysát z této země poslední zbytky hospodářského, přírodního a intelektuálního bohatství a tvořivosti. Jsou to „zemští škůdci“, s nimiž se tolikrát v minulosti potýkali naši panovníci.

Naše pozice je o to ztíženější, že Západ, se kterým jsme spojili svoji existenci, se nachází uprostřed hluboké morální, společenské a hospodářské krize. V důsledku masové migrace z Blízkého východu a subsaharské Afriky se jeho demografické složení změní natolik, že Západ, jak jsme jej znali po staletí, zmizí. V tomto neblahém vývoji je obsažen jeden pozitivní aspekt. Zbavíme se více či méně imaginárního vzoru, který nám byl jakožto „necivilizovaným a zaostalým“ Slovanům neustále a nepříliš vkusně předhazován jako žádoucí model. Nepatříme Západu, Východu, Jihu nebo Severu. Náležíme České republice, a o své civilizační cestě si rozhodujeme sami.

Nepatříme Západu, Východu, Jihu nebo Severu. Náležíme České republice, a o své civilizační cestě si rozhodujeme sami.

Již dříve jsem deklaroval, že se ucházím o funkci předsedy Trikolory. Během příštích týdnů do řádného sněmu se pokusím přesvědčit co nejvíce členů, že jsem schopen dovést Trikoloru k vítězství v příštích parlamentních volbách.

O co opírám svůj optimismus? Naši hlavní protivníci, klientelisticko-kolaborantské seskupení pěti stran, se dopustili závažné chyby. Zřejmě v důsledku absence přesnějších pokynů od svých zahraničních patronů sestavili kabinet, který je svou nekompetentností příliš zjevnou parodií na řádné vládnutí. Vyložili karty. Nejde jim o svědomitou správu věcí veřejných, ale o ustavení druhého protektorátu. Mnohá normalizační vláda Gustava Husáka působila jako personálně silnější a důvěryhodnější tým než ministři jmenovaní Petrem Fialou. Politické zápolení se tak mění v zápas za nezávislost a svrchovanost České republiky, v němž můžeme počítat se zapojením stále většího počtu občanů.

Jaká jsou moje ideová východiska? Jsem národní konzervativec věřící v sílu společenství, v němž se prostřednictvím sounáležitosti, altruismu a solidarity lidé přirozeně člení na podnikatele, živnostníky, zaměstnance, důchodce, ženy v domácnosti či studenty. Velké osobnosti v různých sférách činnosti a podnikavosti nevyrůstají z privilegované kasty, ale jednotného a soudržného lidového společenství. Antagonismus pravice a levice pokládám za anachronismus neodpovídající potřebám jednadvacátého století.

Velké osobnosti v různých sférách činnosti a podnikavosti nevyrůstají z privilegované kasty, ale jednotného a soudržného lidového společenství.

Západní civilizace dosáhla největší velikosti v důsledku rozvoje racionalismu, vědy a technologie. Jejich zpochybňování je projevem slabosti a ochablosti. Dějiny jsou posety troskami civilizací, které podlehly vypjatému iracionalismu. Podpořme rozvoj skutečné vědy osvobozené od ideologického progresivismu a nihilismu, který prostupuje akademickou, mediální a politickou sféru. Učiňme z České republiky technologické centrum Evropy.

Důležitou volební skupinou Trikolory musí být inteligentní a pracovití mladí lidé, kteří již nemohou brát vážně vyčpělou rétoriku progresivismu, neoliberalismu, globálního nomádství a „latté radikalismu“ prošedivělých pirátů. Profesní výhody plynoucí z obnovení národní ekonomiky a emocionální sepětí s regionalismem z nich učiní naše přirozené spojence.

Vítězství v parlamentních volbách nebude dosažitelné bez demokratického řízení strany, výraznější úlohy místních organizací a systematické práce odborných komisí, jejichž záběr by měl široce přesahovat členy Trikolory. Pozveme ke spolupráci vědce, inženýry, učitele, lékaře, sociální pracovníky a představitele dalších profesí, které spojuje étos patriotismu.

V následujících dnech a týdnech postupně zveřejním ucelenou vizi Trikolory jako politické síly, která zásadně změní směřování naší země ke skutečné nezávislosti a historické velikosti.

Připojte se ke mně, podpořte mě a společně zvítězíme!

2 komentáře: „Ivo Budil: Lze zachránit Trikoloru?

  • Jelikož jsem nenapravitelným snílkem…:

    Píše se rok 2025 a zbývá necelý měsíc do parlamentních voleb. Předvolební průzkumy lehce favorizují ODS (možná stále SPOLU), které však dýchá na záda Trikolóra v čele s profesorem Budilem. Kolem tohoto lídra je již po několik měsíců zformována početná, silná a dobře organizovaná skupina mladých podporovatelů podobně, jako je tomu v případě Érica Zemmoura ve Francii (Generace Z). Profesor Fiala je houževnatostí stoupenců Trikolóry nadmíru šokován – je nervózní, dělá chyby a podpora jeho strany klesá, zatímco podpora politického rivala roste. Průzkumy následně ukazují vzestup Trikolóry, která se najednou dostává o kočičí chloupek před ODS. V Bruselu se rozmáhá nespavost. Inu, Budil řádí… Neuvěřitelné! Tým kolem lídra Budila nepolevuje, nenechává se uchlácholit prvním závanem vítězství a dál odhodlaně odráží agresivní výpady mainstreamu, kterému se stále nedaří najít pořádné kompro a přitom čas neúprosně běží. Zbývá pár dní do voleb, kampaň vrcholí a čeští národovci o to usilovněji přesvědčují své sousedy, přátele, spolužáky, kolegy a příbuzné, že Trikolóra je prostě č. 1, protože… (konec snění)

    …protože má smysluplný program reagující na skutečné problémy naší země? A protože má schopné vedení s podobně schopnou širokou členskou základnou? A celé je to tvrdě a těžce odpracované – od prvního, až po toho posledního a nejnepatrnějšího někde vzadu? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se nedozvíme, nedostane-li profesor Budil šanci. Já doufám, že ji pro svůj intelekt a zápal pro věc (viz jeho prohlášení) dostane.

  • Ani se to nedá číst.

    Je to jako stranické výzvy k pracovitosti za konce socialismu nebo jako cimrmanovské, že na školách v Rakousku-Uhersku musí být zavedena kázeň.

    To každej ví.

    Problém je, jak to udělat prakticky a to neví nikdo. Inteligentní mladé lidi chce pan Budil brát kde? Protože všichni choděj do školy a tam jim ty vymejvají hlavy.

    Co nám pan Budil poradí, aby se to dalo prakticky udělat?

    Nic.

    Samozřejmě, že to jde, ale pokud to není trestné, tak se alespoň blbě vysvětluje fanatickému davu, kterej je schopen mainstream vyrobit lusknutím prstu a kterej bude hájit i spousta blbců z alternativy.

    Kdyby pan Budil předvedl alespoň nějaké to Zemanovské kouzlo, kdy jedna provokativní věta řečená v obskurním programu, který skoro nikdo neposlouchá vyvolá zuřivou reakci havloidů a teprve ta vede k totálnímu rozpadu mýtu bojovnic za lepší svět s cenou Václava Havla a jejich proměnu v prodejné, sjeté děvky souložící skupinově v museu.

    Zeman tyhle věci někdy dokáže. – Ale v článku výše není taková věc ani jedna.

    Křivohubec dobře věděl, proč od projektu utekl. – Neměl na to ramena.

Komentáře nejsou povoleny.