Druhý pohled z 14.4.: O svobodě mého druhého já
Představte si, že si někdo chce postavit dům a protože nemá moc peněz, spokojil by se se skromným domem z levných materiálů. Proti němu stojí firma ochotná takový skromný dům postavit. Pak ale přichází státní regulátor a takovou stavbu zakáže: buď si pořiď něco luxusního, nebo spi pod mostem.
Tak vypadají státní zásahy, které omezují lidskou svobodu a škodí všem. A že jich není málo.
Existují ale i jiné situace. Může se stát, že chci zhubnout a zároveň je pro mě těžké odolat dortíčkům. A někdo mi je agresivně nabízí — cpe mi je před oči a vemlouvavými slovy vykládá, jak báječně chutnají. Znamená takový agresivní marketing, že jsem svobodnější? A byl bych méně svobodný, kdyby mi přestali dortíčky vnucovat?
To není teoretický problém, protože řada ekonomů skutečně tvrdí, že případné omezení tohoto typu obchodních praktik by omezilo naši svobodu. A to jsme jen u dortíků. O co horší by ten problém byl u drog nebo sociálních sítí.
Americká psycholožka Angela Duckworthová mluví o dvou osobnostech. Jedna moje osobnost chce být štíhlá, druhá chce sežrat ten dortík. Jedna nechce trávit čas na sociálních sítích, druhá si chce pustit ještě tohle jedno video a taky napsat něco ostrého tomu blbečkovi, se kterým nesouhlasím. Který z těch dvou jsem opravdu já? Doktorka Duckworthová dává jednoduché pravidlo: o kterém z nich chcete, aby vyhrál? A najednou je to jasné. Chci, aby vyhrál ten disciplinovaný, štíhlý — a to i ve chvíli, kdy si pochutnávám na dortíčku. Chci, aby vyhrál ten s efektivním trávením volného času, i když zrovna koukám na roztomilé video.
Tudíž omezení té horší osobnosti je možná dočasně nepříjemné, ale nebere mi to svobodu. Pokoušet se na takové situace aplikovat zásady občanské nebo ekonomické svobody je v lepším případě nepochopení, v horším zlovolná demagogie. Teoretici 18. a 19. století, když psali o ideálu svobody, si neuměli představit mamutí korporace s týmy neurovědců, kteří vymýšlejí, jak vás dostat někam, kde být nechcete. Nebo dokonce, jak vytvořit situace, kdy tlak kolektivu přinutí vaše děti podnikat něco, co jim poškodí mozek.