Druhý pohled z 14.6.: Změna režimu

Petr Drulák je vprostřed série vystoupení a konferencí nazvaných Změna režimu. Mám za to podstatné a dobré, že je takové téma na stole. Nicméně kupí se kolem toho nedorozumění. Někteří už vidí totalitní režim, kde většina občanů dostala okovy a byla nahnána do dolů. Jiní mají zase pocit, že to jsou jen povrchní fráze (něco na způsob komických Konzervativních kontrarevolucí).

Přitom je to v první řadě o volbě slov. Neexistuje žádná všeobecně akceptovaná přesná definice, co už je změna režimu a co ještě není změna režimu. Třeba před 20 lety bylo v Evropě bylo nemožné, že by v případě vítězství nepohodlného kandidáta zrušili volby. Teď je to normální. Bylo velmi obtížné někoho zavřít za nesouhlas s vládou. Teď to je běžné. Je taková změna změnou režimu? Nebo je jen drobné vylepšení vládnutí?  Před 50 lety bylo samozřejmě, že jakákoliv národní vláda je mocensky silnější než nadnárodní investiční fondy, dnes je tomu naopak. Proběhla změna režimu?

Pokud to někoho děsí, nemusíme to slovo používat. Ale je zapotřebí, aby se zcela změnil způsob vládnutí a to je závislé na tom, že se změní rozložení politické i ekonomické moci ve společnosti. Že vzniknou nové sítě vztahů a nové alianci. To je to, co rozhoduje! A ne, jestli se úřad prezidenta přejmenuje na císaře nebo jestli dostane nové pravomoci. Nebo jestli se bude formálně scházet parlament nebo jestli budou lobbisté svou moc uplatňovat přímo.

Já, s dovolením, zůstane v analytických pracích u výraziva jako revoluce a výměny politických režimů. Je to názornější a navazuje to na 200 let evropského politického myšlení.