Druhý pohled z 21.11.: Italové, Židé a Izrael
Italský parlament schválil nový zákon proti antisemitismu. Je to pozoruhodný jev, protože jde totálně proti proudu. Děje se to v době, kdy se antisemitismus stává novým normálem napříč západní civilizací nejen v málo vzdělaných lidových vrstvách, ale i mezi byznysovými a politickými elitami a mezi profesionálními intelektuály. Na humanitních fakultách jej dokonce najdeme nejčastěji z celé společnosti. Jde to až tak daleko, že Mélenchon ve Francii slibuje, že v případě jeho volebního vítězství francouzské válečné lodě zaútočí na Izrael. Itálie jde opačným směrem. Stejným směrem, jakým šlo Maďarsko za Orbána a jakým dnes jde nejbližší spojenec Izraele v Evropě – Srbsko.
Na chvíli se u té věci zastavím, protože pár zajímavých aspektů se dá na italském příkladu ukázat.
Za prvé. Italský zákon proti antisemitismu podporují všechna vlastenecká, lidová a protimigrační uskupení. Odmítají jej liberálové, univerzitní intelektuálové, sorosovské neziskovky atd. Kdyby se o stejné předloze diskutovalo v českém prostředí, šla by čára rozdělení úplně jinudy. Ve vztahu k Židům a Izraeli je každá evropská země specifická.
Za druhé. Italský zákon jasně říká to, co dávno viděl každý člověk se zdravým rozumem. Není žádný rozdíl mezi tím, zda někdo hlásá „plynové komory v Osvětimi byly fajn“, nebo jestli hlásá „Izrael nesmí odrážet útoky s potřebnou razancí“. Obojí obsahuje tentýž požadavek masového zabíjení Židů.
