Druhý pohled z 3.2.: Osvobozování místo práce

Jeden myslel na “Druhý pohled z 3.2.: Osvobozování místo práce”

• K osvobozování místo práce bych rád dodal malou trochu uštěpačnou glosu: Dnešní antikomunisté a rusofobové jsou zběsilí v tom, že odsuzují vše, co s komunistickou ideologií bylo spojeno bez ohledu na fakta: Celá energetika, chemický průmysl a spousta dalšího prosperujícího průmyslu byla sice v roce 1948 skutečně znárodněna, ale později vybudována na evropské nebo dokonce světové úrovni „za peníze všech občanů“. Po převratu 1989 se všechno toto a další bohatství prodalo převážně cizímu kapitálu. Heslo „proletáři všech zemí spojte se“ bylo nahrazeno heslem „globalisté všech zemí spojte se“. A tak bohatství se soustředilo a dále úspěšně soustřeďuje v rukou malých skupin vlastníků. Ostatní, kteří nejsou nadáni podnikatelským umem ani podnikatelskou touhou se tak stali zaměstnanci těchto vlastníků. kteří je budou velkoryse platit tak, aby mohlo fungovat heslo „chléb a hry“. Už to tady bylo v Římě a od té doby se nic nezměnilo. Konzervativci navíc otevřeně vyhlašují „více kapitalismu“. Paradoxně však kapitalismus „volné soutěže“ prakticky neexistuje. Mocní neváhají a vyhlásí sankce, tarify, cla, daně, emisní povolenky a jiné bohulibé nástroje, jejichž cílem není nic jiného než další koncentrace kapitálu – v rukou oligarchů a globalistů. Teze o tom, že se každý může stát spoluvlastníkem je stejně absurdní jako teze, že všichni budou pracovat podle svých schopností a dostávat podle svých potřeb. Takže stojíme před rozhodnutím zda zanikneme jako totálně svobodní a totálně chudí a závislí v totálním chaosu nebo zda se vrátíme k přírodní podstatě našeho bytí. Abychom mohli žít, potřebujeme spoustu výrobků, které někdo musí vyrobit, udržovat a zlepšovat. A to zcela určitě neudělají svobodní lidé, kteří sice umí dobře komunikovat, jsou dokonalí v měkkých dovednostech, mají pochopení pro všechny menšiny i většiny a kteří budou vydělávat peníze na svůj život díky rafinovaným finančním operacím.
  Že to nebude fungovat a jaký je ten skutečný zájem o svobodu a demokracii dokumentuje i příklad komunikace člena vlády s hradem. Řečeno současným militantním jazykem – na dron s náloží nespokojenosti vyslaný ministrem vyslal zkušený generál rovnou balistickou raketu s malou jadernou náloží s očekáváním, že národ, který sice před pár týdny demokraticky zvolil svoji novou vládu, se opět „probudí“ a vrátí se zpátky k osvědčeným „hodnotám“. Takže pan Hampl má úplnou pravdu a podepisuji vše, co ve své glose řekl.
  Ještě dodám, že by bylo žádoucí, aby politici nahlédli pro poučení do historie, například pro poznání jednoho z největších římských císařů a také filosofů Marcuse Aurelia. Kniha Hovory k sobě je moudrá a dostupná. Stejně tak kniha „Stoikův průvodce pro každý den“ jejímž autory jsou Ryan Holiday a Stephen Hanselman a v níž se věnují 366 zamyšlení o moudrosti, vytrvalosti a umění žít s myšlenkami Senecy, Epiktétose a Marcuse Aurelia a to moderním českým nebo anglickým jazykem. Jsem si jist, že lidé by měli do politiky vstupovat vzdělaní, zkušení a s patřičnými osobnostními předpoklady. Do pozice manažerů firem taky nenastoupí kdekdo a musí být za sebou konkrétní výsledky práce a je podrobován náročným psychologickým testům – tedy snad aspoň většinou, jak doufám. Poslanecká sněmovna ani televizní studia nejsou tím místem, kde by se tito lidé měli poučovat, jak se v současné době masivně děje – za peníze občanů, místo toho aby pro ně pracovali – přijímali zákony. Jsou to zákonodárci a nikoli šoumeni, jak to většinou vypadá.

  Pro vložení odpovědi na komentář se musíte přihlásit