Druhý pohled z 30.7.: Třetí vlna civilizační změny

Ivo Budil ve svých výkladech kapitalismu zmiňuje tři vlny průmyslové revoluce a dvě vlny transformace západních společností. Každá z těch transformací přinesla zásadnější a hlubší změny než jakákoliv násilná revoluce.

Nástup parního stroje vyústil ve vznik politických národů a v etablování demokracie nikoliv ještě jako reálného způsobu vlády, ale jako všeobecně akceptovaného ideálu.

Nástup elektřiny a spalovacího motoru vyústil ve vznik střední třídy. Tedy té historicky unikátní situace, kdy desítky procent společnosti nejsou bohatí ani chudí a kdy tihle lidé v součtu drží významnou část národního bohatství (i když ne většinu).

Nástup počítačů a jaderné energetiky žádnou takovou přelomovou změnu nepřinesl. Sice máme mobilní telefony, ale k žádné průlomové změně společnosti nedošlo. Jen jsme méně vzdělaní, více otupělí, máme více psychických problémů a částečně jsme přišli o výdobytky předchozích vln.

Skoro to působí dojmem, že rytmus západní modernity je takový, že každých pár generací má přijít zásadní technologická změna a s ní zásadní změna společenská. Když se rytmus zastaví, upadáme do hluboké civilizační krize.

Bude ten rytmus obnoven v souvislosti s umělou inteligencí a humanoidními roboty? Možná je to druhá šance a poslední, kterou Západ dostává.

Logicky se nabízí otázka, co by tou další společenskou změnou mohlo být. Větší byty? Rychlejší auta? To přece není ta společenská změna, která by představovala historický předěl.

Tou změnou, která byla trochu ve vzduchu, byla zásadní změna životního stylu: hlubší vzdělanost, více kultivovanosti, méně času v práci (ale pořádně se jí věnovat), lépe řešit vztahy, osobní rozvoj, životní spokojenost a všechno tohle. Obvyklá námitka zní, že většina lidí není schopna něco takového vnímat. Jenže my, kdo jsme zažili jiné časy a jiné politické režimy, víme, že pokud je to státní prioritou, je možné překvapivě velkou část populace kultivovat tak, aby si vážila vzdělání, četla knihy, příležitostně konzumovala staré umění, používala neuvěřitelně širokou slovní zásobu (ve srovnání s dneškem) atd.

Ostatně Ernest Gellner píše, že jedním z klíčových rysů vzniku moderních národů bylo to, že masy prostých lidí si osvojily to, co bylo do té doby pokládáno za vysokou (aristokratickou) kulturu.

Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.