Druhý pohled z 31.7.: Manifestní a latentní – upřesnění
Ivo Budil byl v pondělí hostem superVIP klubu Ilony Švihlíkové. Jedná se o skupinu kolem 10 lidí, kde bývá příležitost hodně se ptát a vyjasnit záležitosti, na které není v přednáškových sálech dost prostoru. V tomto případě šlo o vztah mezi manifestním a latentním kapitalismem.
Nejprve základní vysvětlení pro ty, kdo nečetli jeho Dějiny kapitalismu ani nechodí na jeho semináře. Podle profesora Budila je latentní kapitalismus takový, ve kterém bohatství podléhá politické moci. Panovník (případně oligarchie, případně lid) rozhoduje i v hospodářských věcech. Může změnit ekonomické poměry, zavést regulace, v krajních případech vyvlastnit nebo dokonce nechat boháče zavřít či popravit. To není jen komunistické. Evropští panovníci tak běžně postupovali, pokud jim boháči začali dělat problémy. Manifestní kapitalismus je podle Budila takový, kde naopak bohatství vládne politické moci, úkoluje ji a případně odvolává krále či premiéry.
To je podstatné mimo jiné proto, že v dějinách občas přichází okamžiky, kdy je pro kapitál (ať už ho představují vlastníci, manažeři či někdo jiný) výhodnější zavřít fabriky a přeorientovat se na burzovní spekulace, investice do nemovitostí apod. Pokud takový okamžik přijde v době latentního kapitalismu, politická moc prostě nedovolí zavřít doly a fabriky. Pokud přijde v období manifestního kapitalismu, není, kdo by se postavil na odpor.
