Druhý pohled z 30.8.: Co vlastně Američani chtějí
Co si myslí Američané o kapitalismu? Stojí o něj vůbec? Agentura pro výzkum veřejného mínění Populace publikovala čerstvá data a mnozí možná budou překvapeni.
- Jasná většina Američanů nepokládá kapitalismus za nic pozitivního. Zvláště kritičtí pak jsou bohatí Američané (definováno ročním příjmem nad 250 tisíc dolarů).
- Na druhou stranu si ale skoro nikdo nemyslí, že by socialismus fungoval lépe.
- Za třetí (a to je překvapivé). Je velký rozdíl mezi tím, co lidé říkají na veřejnosti, a co si myslí. Třeba ti bohatí, co nemají problém podporovat socialismus, to většinou přiznávají jen v soukromí. Veřejně by to nikdy neřekli. A na druhé straně jsou jiné bubliny, kde je společenskou povinností ostře kritizovat kapitalismus a soukromě lidé přiznávají, že to není tak špatné.
Samozřejmě se nabízí otázka, co respondenti rozumí socialismem a kapitalismem. Nejspíš každý něco jiného, což výzkum agentury Populace nijak nezohledňuje. A jak víme z jiných výzkumů, Američané příliš nespojují trh a kapitalismus. Trh většinou vidí jako něco pozitivního a rozumí jím stav, kdy každý může volně kupovat a prodávat. Kapitalismem pak rozumí systém, ve kterém rozhodující slovo mají vlastníci kapitálu.
Připomínám myšlenku Ernesta Gellnera, podle kterého moderní západní státy ve skutečnosti neodvozují svou legitimitu od demokratických principů, nýbrž od neustále rostoucí životní úrovně. Pokud stát ztratí schopnost takový růst zajistit, stává se nelegitimním. Vede to k zániku takového nelegitimního společenského zřízení? Ani náhodou. Jen se vracíme do předmoderních dob, kdy na názorech poddaných absolutně nezáleželo. Společenská stabilita byla založena na tom, že panstvo mělo meče a vojenský výcvik. Poddaní neměli ani meče, ani vojenský výcvik. Tak jednoduchý byl tehdy svět.
Předplacením Plné verze Hamplova druhého pohledu získáte přístup k dalším textům, poznámky do vašeho e-mailu a především vědomí, že už nejste černí pasažéři. Že se podílíte spravedlivým dílem. Plnou verzi si můžete obstarat zde.
